pátek 29. listopadu 2019

Úžlabinská informatika – soutěž pro žáky ZŠ

V úterý 19. listopadu 2019 se na naší škole konal sedmý ročník soutěže Úžlabinská informatika – soutěž pro žáky základních škol. Celý soutěžní den byl rozdělen do několika částí. Po úvodní části a přivítání soutěžících a pedagogů ze základních škol následovala soutěžní část celého dne.



Soutěž se skládala ze dvou částí. První část byla zaměřena na práci s textovým procesorem a na práci s prezentačním programem. Druhá část soutěže spočívala v řešení problémových situací. Soutěžící měli za úkol řešit konkrétní problémové situace prostřednictvím aplikace, kterou naprogramoval učitel naší školy. Součástí zadání byly jednoduché i složitější úkoly.



V další části dne byli soutěžící rozděleni do tří skupin, které čekal další program (práce s Arduinem, práce s grafickými tablety, programování mobilní aplikace). 

Na závěr soutěžního dne následovalo celkové vyhodnocení.

Konečné pořadí všech základních škol bylo následující:
  1. ZŠ Švehlova,
  2. ZŠ Polabiny, 
  3. ZŠ Pražačka,
  4. ZŠ a MŠ Benešov,
  5. ZŠ Vodičkova, 
  6. ZŠ Květnového vítězství, 
  7. ZŠ Špitálská, 
  8. ZŠ Stoliňská, 
  9. ZŠ Křimická, 
  10. ZŠ genpor. Fr. Peřiny, 
  11. ZŠ Mazurská,
  12. ZŠ Hostýnská,
  13. ZŠ Nad Vodovodem,
  14. ZŠ Olešská,
  15. ZŠ Karla Čapka.
Odkaz na fotogalerii ze soutěže je k dipozici zde.

Soutěžícím a pedagogům ze základních škol děkuji za účast. Všem pedagogům a žákům naší školy, kteří se podíleli na organizaci soutěžního dne, děkuji za spolupráci.

Lukáš Hons

pondělí 25. listopadu 2019

Exkurze PRE cvičící polygon + dispečink PRE Vinohrady


Třídy 4. ročníků oboru aplikovaná elektronika navštívili v polovině listopadu 2019 cvičící a školicí středisko distribuční společnosti PRE a také hlavní dispečink PRE na Vinohradech. Polygon se nachází v areálu rozvodny 110 kV v Malešicích. Středisko je využíváno pro zaškolování nových i stávajících zaměstnanců firmy, je zde možné získat potřebné praktické zkušenosti na zařízeních VN a NN.

Během přednášky se žáci seznámili s distribuční soustavou provozovanou společností PRE a to zejména s některými praktickými náležitostmi, jako je například složitost kabelového vedení v Praze ve vlastních kolektorech nebo s principem hledání poruch na kabelovém vedení VN/VVN pomocí signalizace průchodu zkratového proudu v rozvodných stanicích a následně pomocí speciálního měřícího vozu.

Přednáškový sál polygon Malešice
V úvodu praktické části exkurze jsme se seznámili s elektrickými přístroji využívanými v rozvodnách VN, jako jsou výkonové vypínače, odpojovače, odpínače, přístrojové transformátory proudu a napětí. Žáci si uvědomili, čím se liší právě PTP a PTN, přístroje nutné pro zobrazování měřených veličin nebo pro vyhodnocení veličin k zadání vypínacího impulsu výkonového vypínače.

Přístrojový transformátor proudu (PTP) a napětí (PTN)
Žáci viděli, jaký je rozdíl mezi výkonovým vypínačem, odpojovačem a odpínačem a to především v jejich konstrukci a možnostech zhášení elektrického oblouku. Dalším zajímavým přístrojem byl hlídač frekvence, tato ochrana slouží pro automatické odpojení vývodů s nadměrnou zátěží při poklesu frekvence a jejich automatickému zapnutí při obnovení frekvence.

Odpojovač VN se zemnícími noži
Žáci si uvědomili, co obnáší zajišťování pracoviště při práci na vysokém napětí a mohli si sami vyzkoušet některé činnosti, jako například odzkoušení beznapěťového stavu vysokonapěťovou zkoušečkou, montáž a demontáž zkratovací soupravy, ruční nastřádáni výkonového vypínače nebo vyjmutí pojistek z kompaktního rozvaděče VVN.

Zkratovací souprava s montážní tyčí
Zkoušečka napětí VN s vlastní signalizací

Měření beznapěťového stavu

Montáž zkratovací soupravy

Demontáž zkratovací soupravy

Zajištěné pracoviště

Harmonizovaný postup zajištění pracoviště mimo příkaz B
V další části exkurze žáci viděli, jaký je rozdíl mezi vývodem na transformátor a běžným kabelovým vývodem. Znovu si připomněli postup vypínání/odpojování a připojování/zapínání jednotlivých vývodů. Fyzicky si uvědomili, jak moc se rozměrově liší novější kompaktní rozvaděče VVN a původní řešení starých rozvoden. V čem jsou výhody a nevýhody těchto řešení a jak moc se liší cena ekologických kompaktních rozvaděčů bez dielektrického plynu SF6 (fluorid sírový), které jsou řešeny zalitím vodivých částí speciální pryskyřicí a jsou vybaveny moderními vakuovými elektrickými přístroji.

Kompaktní rozvaděč ABB 22 kV s aktivním dielektrikem SF6 a vakuovým výkonovým vypínačem

Řez rozvaděčem ABB 22 kV s SF6 pro možnost velmi malých vzdáleností mezi komponenty
Rádi jsme prozkoumali odpínač pro trafostanice s jeho zhášecími komorami schopnými vypínat pouze jmenovitý proud, nikoliv proudy zkratové a s připojenými vysokonapěťovými pojistkami právě pro schopnost odpojení v případě zkratu. Odpínač byl vybaven také zemnícími noži a uzamykatelnou spínací mechanikou.

Odpínač pro trafostanice

Spínání odpínače

Zhášecí komora odpínače

Zhášecí komory výkonového vypínače v kompaktním rozvaděči s SF6

Kompaktní rozvaděč plněný SF6  pro tři pole včetně vývodu na transformátor s vysokonapěťovými pojistkami

Moderní rozvaděč SF6 free 
Indikátor zkratového proudu v kompaktním rozvaděči


Řez olejovým transformátorem 22 kV / 0,4 kV
Měli jsme možnost se seznámit a vyzkoušet si některé činnosti také na zařízeních NN. Vyzkoušeli jsme si, jakým způsobem se v praxi postupuje při výměně nožových pojistek a k čemu slouží pojistkové odpojovače a odpínače, jističe s revizní polohou nebo například jak je řešeno měření na přípojnicích s vysokou proudovou zátěží.

Kompaktní jistič (DEON) 1600 A / 400 V

Rozvaděče NN

Pojistkový odpínač pro nožové pojistky

Pojistkový odpojovač pro válcové pojistky

Pojistkové držadlo (žehlička) s ochranným rukávem

Výměna nožových pojistek
Exkurze pokračovala prohlídkou venkovní rozvodny PRE 110 kV, kde jsme mohli vidět dvě napájecí vedení z vedlejší venkovní rozvodny ČEPS 220 kV / 110 kV, které se v rozvodně PRE transformuje na nižší hladinu 22 kV a dále napájí okolní firmy a transformační stanice pro východní a severní část Prahy. V rozvodně jsme se mohli seznámit s funkcí bleskojistek a přístrojů tentokrát pro napěťovou hladinu VVN ve venkovním provedení.

Transformátor 110 kV / 22 kV / 120 MVA
Po přesunu na Vinohrady jsme zamířili nejdříve znovu do přednáškového sálu a následně také přímo na dispečerské pracoviště společnosti PRE. Po úvodních informacích jak funguje naše přenosová soustava napojená v systému ENTSO-E jsme se soustředili na distribuční soustavu hl. m. Prahy, kterou provozuje společnost PRE.

Distribuční síť Prahy nemá, až na malé výjimky, vlastní výkonové zdroje a je napojena ze 4 vstupních bodů společností ČEPS napěťovou hladinou 110 kV. Napájecími body jsou rozvodna Řeporyje pro západ a sever, rozvodna Chodov pro jih a střed, rozvodna Malešice pro východ a sever a část okolí Prahy je napojena z rozvodny Roztoky. Praha spotřebuje zhruba desetinu celkové spotřeby energie ČR, což je 1 GW z celkového výkonu 10 GW.

PRE provozuje 24 rozvoden 110 kV / 22 kV, 370 rozpínacích stanic a 3800 transformačních stanic 22 kV / 0,4 kV. Z dispečinku lze dálkově ovládat všechny rozvodny a spínací stanice a také některé transformační stanice, do roku 2030 bude možnost dálkově ovládat třetinu transformačních stanic. PRE má ve svém vlastnictví některé kogenerační jednotky a malé vodní elektrárny v Praze a některé obnovitelné zdroje el. energie mimo Prahu (fotovoltaické elektrárny).

Jak jsme mohli vidět, jednotlivé sekce ze 4 bodů napájení jsou barevně odlišeny a dispečer musí dbát při spínání odlišných sekcí, zda jsou splněny spínací podmínky a to především jestli jsou vedení v synchronu, tj. fázový posun vedení nesmí být větší než 4° a jestli jsou fáze souměrně zatíženy při paralelním chodu transformátorů.

Barevné odlišení napájecích sekcí na dispečerském pracovišti
Atraktivní podívanou byla ukázka odběru dopravy v Praze v aktuálním čase. Praha má přes den odběr pro dopravu cca 80 MW, z toho polovinu potřebuje metro a zbytek tramvaje a příměstské vlaky. Mezi žáky a vedoucím dispečerského pracoviště se také bouřlivě diskutovalo o možnostech Prahy v případě blackoutu. Došlo se k závěru, že Praha potřebuje svůj zdroj alespoň o výkonu 300 MW, který by ovšem nebyl koncentrovaný do jednoho místa. Nebo by se musel vybudovat zcela nezávislý zajištěný rozvod el. energie pro nejdůležitější objekty. Nicméně otázka vlastního pražského zdroje je zřejmá a aktuální.

Naši žáci se mohli na vlastní oči přesvědčit, jakými kabely se vede rozvod energie v Praze a proč je nutné v silových kabelech vést také kabely optické. Reakce dispečera v případě dálkové manipulace musí být taková, aby poruchu vyřešil do 5 minut a v případě místních manipulací do 90 minut. Dispečer neřeší pouze poruchy, ale také plánované manipulace pro zajišťování rozvoden a pracovišť nebo manipulace pro změnu napájení jednotlivých vývodů.

Kabel 110 kV Cu pro větší výkony

Lehčí a levnější kabel 110 kV Al

Kabel 22 kV s otvorem pro optiku

Kabel 0,4 kV s otvorem pro optiku
Na závěr se žáci dověděli možnosti uplatnění přímo v budově dispečinku na Vinohradech, kde je možnost pracovat a podílet se na různých činnostech. Například jako dispečeři na 4 dispečerských pracovištích, různých napěťových hladin: jedno pracoviště 110 kV / 22 kV, dvě pracoviště jen pro 22 kV a jedno pracoviště dispečinku pro 0,4 kV. Dále se lze uplatnit na pracovišti pro přípravu provozu a také pro hodnocení provozu. Velmi zajímavým pracovištěm pro žáky naší školy je správa řídicích systémů.

Přednáškový sál s on-line projekcí řídicího systému na dispečinku PRE
Josef Řehulka

sobota 23. listopadu 2019

Bobřík informatiky 2019

Již 12. ročník soutěže Bobřík informatiky se uskutečnil ve dnech 3.–15. 11. 2019. Celkem se této informatické soutěže zúčastnilo 90976 soutěžících (vloni 79988) z přesně 745 škol. Průměrně za školu soutěžilo 123 (vloni 119) žáků. Úspěšný řešitel získal alespoň 120 bodů z celkem 192 bodů.

Z naší školy se soutěže zúčastnilo 278 žáků ve dvou kategoriích. V obou kategoriích jsou podíly úspěšných řešitelů z řad našich žáků nad celostátním průměrem.

Celkem v ČR

Naše škola
Kategorie
Počet hodnocených
Počet úspěšných
Podíl úspěšných řešitelů v %

Počet
hodnocených
Počet úspěšných
Podíl úspěšných řešitelů v %
Junior
11543
3539
30,6%

151
82
54,3%
Senior
6258
409
6,5%

127
13
10,23%









Kategorie Senior

V kategorii Senior dosáhl nejlepšího výsledku žák Jakub Marek ze třídy E3.A. V celostátním žebříčku se umístil na 21. místě, v rámci středních odborných škol na 4. místě v ČR a na 1. místě v Praze.

Úspěšní řešitelé kategorie Senior postupující do krajského a celostátního kola (z Prahy postupuje celkem 28 soutěžících, z toho 9 z naší školy)

Celkové pořadí v ČR
Body
Příjmení a jméno
Třída
21
Jakub
Marek
E3A
129
Jáchym
Bureš
I4C
147
Allan
Nurymov
I3C
154
Kamil
Houdek
E3A
154
Jan
Slovák
L4E
154
Matěj
Nejedlý
L4E
174
Petr
Nedbal
E3A
218
Michal
Karel
E3A
230
Matyáš
Koc
I4D
náhradníci
239.
Kateřina
  Hrdličkova
L4E
239.
Vojtěch
  Pantoflíček
E3A
239.
Vít
  Pecháček
E3B
291.
Ondřej
  Mazúch
L4E

Kategorie Junior

Z naší školy se celkem 82 žáků stalo úspěšnými řešiteli. V této kategorii dosáhl nejlepšího výsledku žák Ondřej Soustružník ze třídy I1.B. V celostátním žebříčku se umístil na 1. místě (spolu s dalšími 88 soutěžícími z celé ČR z 11543 soutěžících celkem).

Úspěšní řešitelé kategorie Junior (nejlepších 10)

Celkové pořadí v ČR z celkem 11543

Z celkem
Body
Příjmení a jméno
Třída
1.
192
  Soustružník Ondřej
I1B
108.
177
  Kománek Vít
I2B
206.
172
  Ambrož Filip
I1C
206.
172
  Dobiášová Jitka
I2D
206.
172
  Gardian Filip
E1A
206.
172
  Karásková Kateřina
I2D
206.
172
  Miegl Josef
I2D
206.
172
  Vaňourek Vojtěch
I1C
504.
164
  Bajer Tomáš
I1B
580.
160
  Nguyen Ngoc Tuan
I1C

Ivana Durdilová