Exkurze do Plzně

Dne 29. 4. 2014 se žáci třídy E2.A a E3.A zúčastnili exkurze do firem Škoda Electric a.s. a Škoda Transportation a. s. v Plzni. Odjezd do Plzně smluvním autobusem byl  v 7:15 od metra Zličín (trasa B). Po příjezdu do města Plzně vystoupila první skupina žáků u firmy Škoda Electric a. s. a následně  druhá skupina žáků vystoupila u firmy Škoda Transportation a. s.

V těchto dvou firmách proběhly plánované odborné exkurze. Žáci si měli možnost podrobně prohlédnout technologii výroby a technické zázemí těchto firem. Žáky provázeli pracovníci obou firem, jako průvodci s odborným výkladem.  Exkurze trvaly dvě hodiny. Společnost ŠKODA TRANSPORTATION je přední evropský výrobce vozidel pro městskou a železniční dopravu, je dynamickou a rychle rostoucí společností s rozsáhlou tradicí výroby přesahující více než 150 let.

ŠKODA ELECTRIC je předním světovým výrobcem elektrických pohonů a trakčních motorů pro trolejbusy, tramvaje, lokomotivy, příměstské vlakové jednotky, metro, důlní vozidla apod. a navazuje na dlouholetou tradici elektrotechnické výroby Škodových závodů v Plzni, která byla zahájena v roce 1901 v Elektrotechnickém závodě.

Po těchto dvou exkurzích nás všechny převezl smluvní autobus do Plzeňského pivovaru. Zde byl rezervován oběd. Po obědě v 13:30 hodin se žáci, podle zájmu, rozdělili do dvou skupin. Každá skupina měla souběžnou samostatnou prohlídku. První skupina absolvovala  prohlídku Plzeňského pivovaru Pilsner Urquell, včetně moderní stáčecí a plně automatizované linky a sklepů pivovaru Pilsner Urqell, druhá skupina si prohlédla historické podzemí města Plzně.

Po těchto exkurzích všichni žáci nasedli do autobusu, který čekal v areálu Plzeňského Pivovaru a všichni společně odjeli do Prahy k metru Zličín. Příjezd k metru trasa B Zličín byl v 16:30 hodin. Exkurze proběhla bez problémů a žákům se velmi líbila.

Petr Parýzek (školní rok 2013/2014)

Exkurze na vojenské hřbitovy

Při nádherném slunečném dni jsme se jako třída L2.D, I1.B a L1.D sešli po 6. vyučovací hodině před naší školou. Jako doprovod jsme měli paní profesorku Hádkovou. Pomocí pražské dopravy jsme se přesunuli na vojenský hřbitov na Žižkově, který přes ulici sousedí se známými civilními Olšanskými hřbitovy.

Po vstupu na vojenské hřbitovy se mi vybavil strom. To proto, že uspořádání jednotlivých hrobů, připomínalo strom s rozvětvenou korunou. Paní profesorka Hádková nás postupně prováděla jednotlivými úseky. Hřbitovy byly rozděleny na 1. a 2. světovou válku. U každého jsme se zastavili. Řekla nám krátce něco o jejich historii. Potom nám dala možnost, abychom si vše podrobně prohlédli. Byli tam různé zajímavosti jako například:

1) čestná vojenská pohřebiště z 1. sv. války – hroby popravených ruských a italských legionářů, ostatky vojáků zemřelých v pražských nemocnicích, tzv. ,,hroby v dáli‘‘ – symbolické hroby padlých vojáků (na zdi jsou na tabulkách jména a místa, kde padli),

2) vojenské hroby z 2. sv. války – pohřebiště Rudoarmějců, pohřebiště Krasnoarmějců, pohřebiště obětí Pražského povstání, pohřebiště vojáků Svobodovy armády, pohřebiště pražských barikádníků, pomník padlým československým letcům, pohřebiště Bulharů, britské válečné hroby Commonwealthu, pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (Vlasovců),

3) pomník carským důstojníkům padlým v bitvě u Drážďan roku 1813.

Cestou jsme minuli i rozsáhlé kolumbárium. Bylo zde také velké množství nápisů v cizích jazycích, ale hlavně v ruském jazyce a českém jazyce (to bylo až mnohem později). Upoutala mě zajímavá stavba – ruský pravoslavný kostelík, který byl věnován zesnulé přesvaté Bohorodičce z roku 1924. Je zde hrob Karla Kramáře a jeho ženy (známá Kramářova vila). Abychom měli nějakou památku, moje spolužačka Lucka pořizovala fotografické záznamy těchto pamětihodností.

Exkurze byla pro nás velmi zajímavá a poučná. Navštívené místo patří k historii naší země. Doporučuji ke zhlédnutí pro všechny, kteří si chtějí udělat ucelený obrázek o naší zemi.

Veronika Bašová, L2.D (školní rok 2013/2014)

Nekvalitní software

Také se vám stává, že váš PC odpovídá pomalu nebo zamrzne? Máte někdy pocit, že ten „krám“ prostě roztřískáte? Tak to je nejspíše způsobeno nekvalitním softwarem. Hodně vývojářů a ještě více uživatelů podléhá novému trendu rychle vydávaného softwaru. Ještě před pár lety existovalo slovní spojení „robustní vývoj“.

Toto slovní spojení označovalo metodiku vývoje softwaru, při které se každá úloha důkladně analyzovala. Výsledky analýzy se použily pro vytvoření takzvaného prototypu, ten se znovu analyzoval nebo testoval a poté se přešlo k tvorbě finálního softwaru. Ten samozřejmě prošel řadou testů, nalezené chyby byly odstraněny. Celý proces vývoje byl doprovázen bohatou dokumentací.

Ano, vývoj samotného softwaru byl pomalý. Mohl trvat i několik let. Ale bylo to špatně? Pokud se dnes podívám, jakým způsobem firmy vyvíjejí svůj software, vidím, že už se naklade důraz na kvalitu výsledného softwaru, ale spíše na rychlost, s jakou je vytvořen. Vznikají nástroje a technologie, které tuto myšlenku podporují. A to všechno jen kvůli nám - uživatelům.

Nikomu se nechce čekat. Kdo přijde první, vyhrává. Co je v této verzi na houby, v příští bude OK. Asi tak se dá shrnout dnešní metodika vývoje softwaru, čest výjimkám z tohoto pravidla. A proto kancelářský balík, co startoval před pěti lety půl minuty, dnes startuje také půl minuty. Samozřejmě, že máme 2x rychlejší počítače, ale také 2x náročnější software, že?

A existuje nějaké řešení této situace? Možná je to open source.

Jan Tajovský, I3.B (školní rok 2013/2014)