V úterý 24. listopadu nás po
náročné písemce z matematiky čekala ještě dlouhá cesta do FN Motol. Při
cestě metrem jsme si od školy odpočinuli a někteří z nás stačili i
obdivovat nebo kritizovat nové stanice.
Prvním stanovištěm
v motolské nemocnici byla plicní klinika. Zde jsme se rozdělili do dvou
skupin. Postupně se každá skupina vystřídala ve dvou ordinacích, kde nám byla
názorně vysvětlena problematika některých vyšetření plic. Dobrovolníci si mohli
na vlastní kůži vyzkoušet foukání do spirometru, FeNO vyšetření (vyšetření
oxidu dusnatého k odhalení astmatu) a také celotělovou pletysmografii
v uzavřené komoře. Každý dobrovolník dostal svůj náustek, aby bylo měření
hygienické. Zjistili jsme, že správné dýchání do přístrojů není zas taková legrace
a že je to poměrně náročné, obzvlášť, když vás sledují oči škodolibých
spolužáků. Také jsme si uvědomili, že je velice důležité, aby lékař nebo sestra
správně vysvětlili pacientovi, co a jak má dělat a také aby pacient
s lékařem spolupracoval. Pokud se tak nestane, mohou být výsledky měření
zkreslené. Dozvěděli jsme se, jak se interpretují výsledky měření, co všechno
se dá zjistit z grafů. Skrytí
kuřáci byli konečně prozrazeni! Naše skupina poté mohla sledovat vyšetření u
skutečného pacienta.
Dalším stanovištěm byl ústav
klinické biochemie. Všichni jsme si museli obléknout bílé pláště a pod vedením
pana inženýra Sedláčka jsme začali pronikat do tajů tohoto oddělení.
Nejprve jsme navštívili místnost,
kde se provádí měření atomovou absorpční spektrofotometrií. Měření se používá
pro stanovení více než 60 prvků. Vychází z poznatku, že prvky lze stanovit
na základě pohlcování záření (vysílaného výbojkou) takové vlnové délky, kterou
samy emitují. Pro každý prvek se použije
jiná výbojka.
Dále nám byla předvedena kapalinová
chromatografie. Je to metoda, která se používá k dělení složek různých
směsí mezi pohyblivou a nepohyblivou fázi, které se odlišují nějakou fyzikální
nebo chemickou vlastností. Některé části vzorku se pohybují rychleji, jiné
pomalejí, tím nastává jejich dělení. Vysokoúčinná
kapalinová chromatografie
(HPLC) má takřka stoprocentní přesnost. Metoda se používá například při
stanovení léků a jejich účinných složek.
Měli jsme možnost vidět různé
typy analyzátorů. Byl to například
analyzátor ABR – acidobazické rovnováhy, který umí změřit hodnoty pCO2,
pO2, pH a jiné parametry metabolismu, analyzátory Centaur, Immage, Architect, Cobas, Integra
atd. Také jsme si prohlédli biochemický analyzátor ADVIA 1800, což je
automatický systém - robot se špičkovým výkonem, který je schopen provést až
1800 testů za hodinu, je rychlý a přesný. Měli jsme možnost jej vidět i při
práci.
Nejzajímavější laboratoří byla
ta, ve které se vyšetřuje moč. Mohli jsme na vlastní oči sledovat, jak
robotická pipeta nabírá vzorek moče, nanáší jej na diagnostické proužky a
přístroj vzniklou barevnou změnu na proužku automaticky vyhodnocuje.
Automatizovaný systém IRIS provádí nejen základní chemickou analýzu moče, ale i
močového sedimentu. Stanovuje také barvu a zákal, a proto ve většině případů
již není potřeba provádět podrobné mikroskopování vzorku laborantem. Přístroj
je schopen zobrazovat snímky částic obsažených ve vzorku moče, automaticky je
klasifikovat do tříd a určovat jejich množství. Na monitoru jsme mohli sledovat
obrazy jednotlivých částic – erytrocyty, leukocyty, epitele, krystaly,
kvasinky, ale nejvíc nás samozřejmě zaujaly spermie.
Exkurzi jsme zakončili třešničkou na dortu – a to pravou,
nefalšovanou nemocniční dílnou, kde se opravují přístroje po záruce – a kde
už je vlastně jedno, zda se oprava
povede či ne.
Postřehy studentů E4.A a pedagogů J. Fukátka, R. Marka a S.
Vavroušové
Žádné komentáře:
Okomentovat