Ve středu 12. října 2016 jsme se vypravili na zájezd do
Německa. Měli jsme hned dva cíle. Prvním byla prohlídka výroby vozů Audi ve
městě Ingolstadt a měl následovat přejezd do historického města jménem
Regensburg. Z Prahy jsme odjížděli velmi brzo, už v půl šesté jsme
museli vyrazit od školy, což pro mnohé znamenalo vstávat kolem čtvrté hodiny
ranní. Prvním cílem byl tedy Ingolstadt, kam jsme v pořádku dorazili.
Následovalo rozdělení do skupin a prošli jsme si výrobní
linkou. Viděli jsme, jak na mikrometry přesné robotické paže svářejí a montují
karosérie vozů, i jak se z nich pak v rukách odborníků stávají
skutečné vozy. Každých třicet sekund opustí fabriku jeden vůz, což je skutečně
úchvatná rychlost. Automobilka dnes již dělá všechny vozy s předem známým
majitelem, bylo nám řečeno, že kdyby neměli žádné další objednávky, museli by
jednoduše zastavit výrobu. To ovšem nejspíš u takto velké firmy, jako je Audi,
vážně nehrozí. Po prohlídce linky jsme měli ještě chvíli času na to, abychom si
prošli přilehlé muzeum značky, kde jsme se mohli podívat na to, jaké vozy
vyráběli dříve a také jsme se mohli podívat na modely motorů.
Následoval přesun do Regensburgu, a opět rozdělení na
skupiny. Velice milé průvodkyně nás provedly historickou částí města, ukázaly
nám místní zajímavosti a něco nám o nich pověděly. Následoval rozchod, během
kterého se naše skupinka rozhodla otestovat kvalitu místního rychlého občerstvení.
Nejvíce nás asi překvapila poněkud zvláštní chuť pití, ale to byla naše asi
jediná výhrada. Poté jsme v dobré náladě mířili zpět ke kamennému mostu,
který byl naším spojením zpět na druhý břeh řeky Dunaj, která protéká městem,
na němž bylo autobusové parkoviště. Po cestě jsme potkávali místní
vysokoškoláky, kteří slavili začátek semestru, a tak se všude hlučelo, pilo,
volalo a skandovalo. Do toho jsme se zapojili i my se svým tanečkem ve stylu
hardbassu, k jehož tančení jsme se snažili přemluvit i skupinku
vysokoškoláků, které jsme předtím pomohli získat body tím, že Vojta Böhm zvládl
vypít z urologického sáčku něco přes litr jablečného džusu, o kterém nám
tvrdili, že je to skutečně jablečný džus a nic jiného, na jeden zátah. Bohužel
se nám ale slavící skupinku přemluvit nepodařilo.
Přešli jsme most a vrátili se na místo srazu. Tam pro nás ve
smluvený čas přijel autobus a my se mohli vydat na cestu domů. Cestou nám
pustili film pro zpestření cesty, ale spoustě lidí to bylo vlastně úplně jedno,
protože spali. Po přejetí hranic a přestávce na pumpě se začala atmosféra
uvolňovat, a tak jsme si povídali, zpívali a zbytek cesty si užili v dobré
náladě. Několika lidem pomohla možnost výstupu na Jižní Spojce a na Skalce a
zbytek se dopravil až zpět ke škole. Zájezd jako takový se mi skutečně moc
líbil.
Více fotografií na našem facebooku.
Dominik Kadera, L3.D
Žádné komentáře:
Okomentovat