Dne 7. září 2017 jsme s panem
profesorem Hellebrandem navštívili Future Port Prague, což byla akce zaměřená
především na trendy budoucnosti a pokročilé technologie, které by lidem mohly
ulehčit život a zvýšit jejich komfort a pohodlí.
Dorazili jsme na akci někdy po půl
desáté a ihned jsme začali brouzdat po jednotlivých stáncích. Oceňuji, že akce
dbala na slovo Future – tedy budoucnost – v jejím názvu, a tak už nám u
vstupu stačil telefon s QR kódem místo papírových vstupenek. Tím „my“ momentálně
myslím kromě sebe také Tomáše Hančla, Vaška Kučeru a Honzu Ferynu. Vyrazili
jsme tedy společně na průzkum. Hned u vchodu nás zaujal prototyp obojživelného
minibusu, který byl napůl jako minibus a napůl jako výletní člun. Vypadal dost
zajímavě, protože za zadními koly člověk mohl spatřit dva lodní šrouby, dveře
byly o dost masivnější než u běžných aut a vedle antény měl na střeše i
světlený majáček.
Přesunuli
jsme se dál, procházeli jsme kolem vystavených elektromobilů. Jedním
z trendů již blízké budoucnosti totiž je zajisté i doprava elektricky
poháněnými vozidly, takže kromě všeobecně známé Tesly jsme měli možnost vidět i
vozidla z dílny Nissan, BMW nebo hybridní vozy automobilek Toyota a Lexus.
Některá auta nás zaujala svým zpracováním a dojezdem. Velmi se nám líbila
možnost sednout si do BMW i8, což je hybridní vůz, jehož přední náprava je
hnána elektromotorem, zatímco o tu zadní se stará benzínový spalovací motor.
Další
místo, které nás zaujalo, byl stan pojmenovaný „IoT garage“, kde jsme zahlédli
například projekt Big Clown, který cílí na domácí bastlíře a programátory,
kteří chtějí stavět například automatizované projekty, ovšem nechtějí se starat
o pájení a low-layer programování. Bavili jsme se s prezentujícím i o
možnostech zapůjčení tohoto projektu do školy a k naší radosti se tvářil
docela přívětivě, takže je možné, že se s pár deskami od Big Clownu již
brzy budeme moci setkat i u nás na Úžlabině. V tom samém stanu jsme potom
ještě zastavili u kamery, která je schopná u několika lidí najednou rozpoznávat
pohlaví, věk a náladu a to všechno jenom podle obličeje. Je jasné, že jsme
zkoušeli, jestli nás po správném zatváření se vyhodnotí třeba jako naštvané či
překvapené, takže pro kolemjdoucí jsme museli chvílemi působit dosti zajímavě.
Z mého
pohledu nejzajímavější část této akce byla zaměřena na drony. Sám jsem během
prázdnin jednoho postavil, takže jsem s nadšením sledoval závody dronů,
které probíhaly v obří síti. Musí to být docela těžké pilotovat dron
v takové rychlosti. Letci mají na hlavě brýle pro přenos obrazu přímo
z paluby dronu v reálném čase, takže vůbec nevidí, kde právě sedí,
ale vidí pohled přímo z dronu a ovládají ho po hmatu vysílačkou na dálku.
Byli jsme svědky několika pádů nebo zaseknutí dronu do sítě, ale to
k těmto závodům asi patří. Jeden náraz dronu do lešení byl dokonce tak
silný, že po něm praskly články uvnitř LiPo baterie, která dron pohání, a tak
na místo dopadu musela vyrazit parta lidí s hasicím přístrojem. Naproti
byl stánek FELu, kde prezentovali vývoj autonomního létání s drony vevnitř
i venku. Nasbíral jsem tedy i inspiraci pro pár vylepšení toho mého, i když
oproti těm monstrům, která jsem tam viděl, je můj droník opravdu jen hračka.
Odtrhnul
jsem se od jedné skupinky a přidal se k další, takže jsem si dal po areálu
druhé kolečko s dnes už bývalými Úžlabiňáky, Markem Šeflem, Dominikem
Dosoudilem a Vaškem Králem. Viděli jsme 3D tiskárnu Průša, která tiskla
mícháním čtyř barev najednou, výrobu nanovláken, zkoušeli virtuální realitu
s Holo Lens a koukli se na některé další projekty, které se tam
prezentovaly, jako například Anemone, což je platforma pro zjednodušení
komunikace Arduin a ESPček s vnějším světem pomocí Android aplikace a
Cloudové platformy.
Celkově
bych řekl, že mám z akce opravdu skvělý zážitek. Viděl jsem na vlastní oči
poprvé spoustu věcí, o kterých jsem si zatím mohl jenom přečíst na internetu,
některé z nich jsem si i přímo vyzkoušel. Jsem rozhodně rád, že jsem se
něčeho takového mohl zúčastnit.
Dominik Kadera, L4.D
