Dne 23. 9. se několik vybraných studentů na návrh prof.
Suchánkové zúčastnilo akce Jeden den s informatikou (program viz
http://www.mff.cuni.cz/verejnost/jdi/), kterou pořádala Matematicko-fyzikální
fakulta Karlovy Univerzity. Hlavním důvodem účasti byla přednáška o matematické
olympiádě – kategorii programování. Díky tomu jsme ale objevili velice
zajímavou akci, ostatně posuďte sami. Mimochodem, mezi nejvíce oceňované
patřila přednáška Matyáše Brennera (viz http://ksvi.mff.cuni.cz/jdi/), našeho
absolventa oboru technické lyceum.
V úterý 23. 9. jsme se
s velkou radostí vypravili do matfyzáckého doupěte, radost byla o to
větší, když jsme zjistili, že Jeden den s informatikou začíná až
v 9:00. Hlavním cílem této akce pro nás bylo absolvování přednášky k
úlohám domácího kola matematické olympiády kategorie P, kterou nám přednesl
Pavel Töpfer. Dozvěděli jsme se, jak řešit dané úlohy a jejich zadání a
objevili jsme nový matfyzácký způsob mazání tabule – pomocí gumové stěrky. Této
přednášky jsme se účastnili v hojném počtu – celých dvou studentů (já a
Honza Tajovský, David Blažek onemocněl a Zdeněk Kazda zatoulal) a paní
profesorky Suchánkové.
Dále jsem se zúčastnil přednášky „O
důležitosti spolehlivosti softwaru“, kde bylo vykládáno o spolehlivých
systémech. Pak přišla na řadu zajímavá přednáška „Jak se studuje na Matfyzu“,
kde jsme byli poučeni, že Matfyz je stejně nejlepší a matfyzáci jsou jen
obyčejní lidé. Poté jsem zhlédnul přednášku jednoho zdejšího studenta „(Ne)bezpečnost
webu“, kde bylo publikum poučeno, jak napadnout špatně napsaný web, a nakonec
přednášku „Moderní hardware a paralelní programování“, jejíž název mluví za vše.
Tento Jeden den s informatikou
byl pro mě zajímavý zážitek, který rozšířil mé povědomí v informatice. Nešlo zde jenom o přednášky, kterých bylo celkem okolo třiceti
ve třech různých sálech, ale i o workshopy a informatické stánky na chodbách.
Jan Jukl, L2.D (školní rok 2014/2015)
Dne 24. září jsem byl účasten akce „Jeden den
s informatikou“, která se konala na Matematicko- fyzikální fakultě, kterou
jistě všichni znáte pod zkratkou Matfyz.
Akce se skládala z množství přednášek, které
byly konány ve čtyřech posluchárnách. Vždy probíhaly čtyři přednášky
v jednu dobu a vy jste si mohli vybrat tu, která vám přišla zajímavá. Po chodbách byly workshopy s různým zaměřením. Byly tam drony, zajímavosti o Google Maps nebo třeba logické hádanky.
To nejzábavnější se mi stalo hned na první
přednášce. Když jsem se posadil a přednášející začal svůj výklad, něco mi
došlo. Ještě na této škole ani nestuduji a už jsem si stihl splést posluchárnu.
Takže místo abych si poslechl přednášku o úlohách k matematické olympiádě, jsem
najednou seděl na přednášce o počítačové grafice, což by mi ani nevadilo,
kdyby nebyla v angličtině. Ale naštěstí k ní byla i spousta obrázků.
Další přednáška byla na téma „Arimaa a problémy v programování herní strategie“. Jakožto programátora mě název přednášky zaujal. Přednášející nám představil hru s názvem „Arimaa“, její pravidla a že zatím nikdo pro tuto hru nevymyslel dokonalého umělého spoluhráče, protože pravidla hry jsou, z hlediska algoritmizace, velmi složitá. Autor této hry prý roku 2002 nabídl programátorovi, který do roku 2020 porazí nejlepšího hráče této hry, odměnu 10.000 dolarů.
Ne všechny přednášky však byly zaměřeny pouze na technickou část informatiky. Hned další přednáška s názvem „Učebnice informatiky jinak“ je hezkým příkladem. Přednášející vykládal o své snaze o vytvoření všestranné učebnice informatiky pro všechny typy studentů. Jeho představa sestavení učebnice mi přišla velmi dobrá. Byl tam výklad jako takový, příklady, něco navíc, i poznámky pro učitele. Dle mého čeká tento projekt skvělá budoucnost.
Všechny přednášky měly poutavé téma. Na přednášce „Jak studovat na Matfyzu“, jsem se dozvěděl, proč vůbec jít na vysokou a podle čeho ji vybrat. Samozřejmě tam přednášející vyzdvihl Matfyz do nebes, ale nic jiného jsem ani nečekal. Na přednášce „Má smysl vyvíjet nový operační systém?“ nám přednášející představil operační systém vyvíjený přímo profesory z Matfyzu, ale jelikož to byla pouze velmi raná verze, projevily se některé „mouchy“. Na přednášce „Moderní hardware a paralelní programování“ jsem se dozvěděl něco víc o práci procesoru nebo třeba o způsobu, jak pracují vícejádrové procesory.
Tento den nebyl jako každý jiný. Byl to den, kdy jsem se, alespoň částečně, vžil do kůže matfyzáka a pokud ještě bude možnost zúčastnit se znovu, rozhodně ji nepromarním.
Zdeněk Kazda, L2.D (školní rok 2014/2015)
Další přednáška byla na téma „Arimaa a problémy v programování herní strategie“. Jakožto programátora mě název přednášky zaujal. Přednášející nám představil hru s názvem „Arimaa“, její pravidla a že zatím nikdo pro tuto hru nevymyslel dokonalého umělého spoluhráče, protože pravidla hry jsou, z hlediska algoritmizace, velmi složitá. Autor této hry prý roku 2002 nabídl programátorovi, který do roku 2020 porazí nejlepšího hráče této hry, odměnu 10.000 dolarů.
Ne všechny přednášky však byly zaměřeny pouze na technickou část informatiky. Hned další přednáška s názvem „Učebnice informatiky jinak“ je hezkým příkladem. Přednášející vykládal o své snaze o vytvoření všestranné učebnice informatiky pro všechny typy studentů. Jeho představa sestavení učebnice mi přišla velmi dobrá. Byl tam výklad jako takový, příklady, něco navíc, i poznámky pro učitele. Dle mého čeká tento projekt skvělá budoucnost.
Všechny přednášky měly poutavé téma. Na přednášce „Jak studovat na Matfyzu“, jsem se dozvěděl, proč vůbec jít na vysokou a podle čeho ji vybrat. Samozřejmě tam přednášející vyzdvihl Matfyz do nebes, ale nic jiného jsem ani nečekal. Na přednášce „Má smysl vyvíjet nový operační systém?“ nám přednášející představil operační systém vyvíjený přímo profesory z Matfyzu, ale jelikož to byla pouze velmi raná verze, projevily se některé „mouchy“. Na přednášce „Moderní hardware a paralelní programování“ jsem se dozvěděl něco víc o práci procesoru nebo třeba o způsobu, jak pracují vícejádrové procesory.
Tento den nebyl jako každý jiný. Byl to den, kdy jsem se, alespoň částečně, vžil do kůže matfyzáka a pokud ještě bude možnost zúčastnit se znovu, rozhodně ji nepromarním.
Zdeněk Kazda, L2.D (školní rok 2014/2015)
Žádné komentáře:
Okomentovat