Velký úspěch našeho studenta: účast v mezinárodním kole programátorské soutěže Baltie 2015

Když jsem tenkrát dělal domácí kolo soutěže Baltie 2015, nikdy by mě nenapadlo, že se s Baltíkem dostanu až tak daleko. Na člověka, který v prostředí tohoto vizuálního programovacího jazyka pracoval maximálně rok, je už jen účast v mezinárodním finále soutěže obrovským úspěchem. Ale nebudu předbíhat.

Všechno odstartovalo jednoho odpoledne, kdy mi profesorka Suchánková, která mě učí základy programování, zatelefonovala, že jsem se v krajském kole i v národním kole ve své kategorii umístil tak dobře, že jsem postoupil do mezinárodního finále, které se bude konat ve Varšavě. Byla to opravdu velká novinka, a hlavně taky nečekaná, opravdu by mě nenapadlo, že se mi podaří něco takového. Ale stalo se. Jede se do Varšavy!

Odjížděli jsme díky organizátorce Zuzce Kocíkové ze sdružení TIB (Tvořivá informatika s Baltíkem) ze Smíchovského nádraží ve čtvrtek 11. června asi v půl jedenácté v noci. Cesta na noc byla dobrá, protože se člověk alespoň mohl v klidu vyspat a přijet do Varšavy docela svěží. Utíkalo nám to docela rychle. Co chvilku jsem usnul, a budil se prakticky jen na benzínkách. Když jsem se ráno trošku více rozkoukal, stáli jsme na pumpě nedaleko od Varšavy. Byla tu malá úsměvná scénka s toaletami, na jejichž otevření jsme museli čekat asi deset minut, protože se tam uklízelo, a které stejně byly po invazi našeho autobusu opět samá šlápota.

Přijeli jsme do Varšavy. Páteční ranní špička byla docela záběr, nejen pro nás, ale i pro samotný autobus, protože jsme poposkakovali po semaforech, co chvilku jsme stáli, zase se rozjeli a znova brzdili. Nicméně přes tohle všechno jsme se dokázali dostat ke Koperníkovu centru, což je zhruba něco jako iQ park u nás v Liberci: obří naučné centrum plné experimentů, ukázek a věcí, které si můžete vyzkoušet na vlastní kůži. Bylo to opravdu úžasné a zajímavé a s profesorkou Suchánkovou jsme prošli snad všechny ukázky, co se daly stihnout za nepříliš dlouhý čas navštívit. Ani po čtyřech hodinách jsme ještě neměli prohlédnuto a vyzkoušeno vše.

Po této návštěvě následovala kratičká exkurze do Starého města. Dozvěděli jsme se informace o několika památkách, které se ve staré Varšavě dají nalézt, ale hlavní složkou této výpravy byla zmrzlinová zastávka. Víte, ono když se na náměstí kupuje něco, co je XXL a je to drahé, člověk by ze svých dosavadních zkušeností očekával, že to až taková porce nebude. Tady to ale bylo jiné. Když jsem si za 6 polských zlotých koupil XXL smetanovou zmrzlinu, měl jsem co dělat, abych ji stihl za dvacet minut do odjezdu autobusu nějak zpracovat.

Všichni jsme se po této procházce zase sešli u našeho autobusu a poprvé se vydali na náš hotel, ve kterém nás čekaly dvě noci. Hotel byl docela dobrý. Sice měl jen jednu hvězdičku, ale na sprchu a spánek to bohatě stačilo. Měli jsme jen chvilku na to, vyházet si věci na pokoje, a už se zase jelo. Tentokrát na večeři a slavnostní zahájení. Obě záležitosti byly zajištěny v místní univerzitě Politechnika Warszavska, která také hostila jedno ze tří soutěžních míst. K večeři jsme dostali řízek s bramborem a přesunuli jsme se na zahájení. To proběhlo docela v pohodě. Byli jsme seznámeni s cenami pro vítěze a také bylo prezentováno pár programů vytvořených právě v Baltíkovi. Po této akci nás čekal pět kilometrů dlouhý pochod zpět na hotel, protože nás autobus kvůli povinné bezpečnostní přestávce zpátky již odvézt nemohl. Po příchodu na hotel jsme měli jít přes sprchu rovnou do postelí, protože nás zítra čekal velký den. To jsme také udělali. (Komentář LeSu: Ha ha ha.)

Poté, co jsme se ráno vzbudili a nasnídali, jsme se všichni znovu naskládali do autobusu a vyrazili zpět na Politechniku na soutěž. Začátek měl asi 40 minut zpoždění kvůli technickým problémům, které se občas objevily i během soutěže. Například na chvíli úplně vypadl ověřovací server, nebo jsme museli úlohy zpracovávat v polské verzi Baltíka, protože česká byla (navzdory příslibům) pouze demo a neaktivovaná.

Nějak jsme to ale zvládli a po soutěži jsme šli na oběd opět do „Bistra Akademickejho“, kde jsme večer předtím měli i zmiňovanou večeři. Pak proběhl autobusový přesun do varšavské ZOO. Tu mají ve Varšavě moc pěknou. Sice je menší než pražská, ale to vůbec nevadí. Zvířat tam bylo docela dost a alespoň jsme si jí stihli celou hezky projít. Dali jsme si tu i večeři, i když ta anglická domluva s polskou obsluhou trošku vázla, a to rozhodně ne na naší straně. Po ZOO jsme se přesunuli k varšavské fontáně. Měli jsme dost času pro individuální využití. Dokonce tak dost, že jsme stihli navštívit nejbližší McDonald’s a vyzkoušet místní kvality. Světelný program fontány začínal ve 21:30 a trval půl hodiny. Potom jsme zase odjeli na hotel.

Ráno nás zase čekala snídaně, nakreslení české vlajky na naše tváře a pak už tradiční přesun na Politechniku. Tam jsme se několikrát vyfotili a vyhlášení výsledků mohlo začít. Jelikož další část účastníků soutěžila v polském Gdaňsku a část ještě ve slovenském Ružomberku, nejsou na fotkách všichni vyhlašovaní (vyhlašovalo se prvních 12 míst pro každou ze 4 kategorií).

Jak jsem již na začátku psal, už jenom účast v mezinárodním kole pro mě byla obřím úspěchem. Jestli jsem si tedy mohl vůbec přát nějaké umístění, tak jsem jen prostě nechtěl skončit poslední. Tohle přání se mi kupodivu vyplnilo, a skončil jsem na 12. místě. I to je ale fajn. Pak pan Soukup po mě vzkázal na Úžlabinu, že očekává (a doufá) v příštím ročníku soutěže větší účast žáků naší školy. Tak jsem sám zvědav, jak se nám to povede.

Pak už jsme jen naskákali do autobusu a po krásně prožitém víkendu vyrazili směr Praha. Malá zastávka kvůli nákupu polských čokoládových („Ptacie Mleczko“) a karamelových („krówka mleczna“) specialit byla už jen třešinkou na dortu.

Dominik Kadera, L1.D

Autodesk M&E Roadshow

Ve středu 27. května 2015 jsme se my, studenti třídy L2.D studující obor Technické lyceum se zaměřením na průmyslový design, vydali na prezentaci Autodesk M&E Roadshow v Praze, kde nám špičkoví odborníci předvedli novinky a vylepšené nástroje v programech pro designery, herní vývojáře nebo návrháře filmových triků.

Akce se konala v kině MAT na Karlově náměstí. První prezentace byla věnována 3ds Max 2016. Novinkami v programu nás v angličtině provázel Mike Kuhn. Asi za hodinu následovala další prezentace, v té nám Jan Malíř z firmy UPP představil ukázky nejnovějších reklamních spotů firmy a viděli jsme také, jak se krok za krokem modeluje a vytváří celá reklama a jaké se využívají filmové triky. Nejvíce nás zaujala reklama natáčená s Lionelem Messim a mladými talentovanými fotbalisty z celého světa v různém prostředí.

Potom nám po krátké polední pauze Robert Coulin představil novinky v programu FLAME a Ronald Reyer v programu Maya.

Moc zajímavé ukázky ze své tvorby nám předvedl také pan Jan Rybář z PFX. Dozvěděli jsme se například, jak se vytváří reklamní spoty pro slavné automobilky.

Všichni jsme byli rádi, že jsme poznali něco nového z našeho oboru. Nesmím zapomenout ani na výborné pohoštění, díky kterému jsme si celý den ještě víc užili.

Děkujeme společnosti Autodesk, A/W Graph a boneheadZ za pozvání.

Pavlína Školníková, L2.D

Tamara Schreiberová

Úžlabinská informatika 2015 – soutěž pro žáky ZŠ

V úterý 2. června 2015 se na naší škole konal třetí ročník soutěže Úžlabinská informatika – soutěž pro žáky 8. tříd základních škol. Celý soutěžní den byl rozdělen do několika částí. Po úvodní části a přivítání soutěžících a pedagogů ze základních škol následovala soutěžní část celého dne.

Soutěž se skládala z práce s prezentačním programem a z logické hry Matematico (matematický poker). Při práce s prezentačním programem plnili celkem 15 úkolů v časovém limitu 20 minut. Součástí zadání byly jednoduché úkoly typu přidání nového snímku s daným rozložením, ale i složitější úkoly typu práce s předlohou prezentace.

V další části dne byli soutěžící rozděleni do dvou skupin, které čekal další program (Flash a Lego Mindstorms). Nejprve se soutěžící stali konstruktéry a programátory robotů Lego Mindstorms. Lego Mindstorms je moderní robotická stavebnice, která umožňuje postavit různá vozítka, pohyblivé modely, jednoduché stroje nebo roboty. Obsahuje snímače, díky kterým může robot vnímat okolí a reagovat na něj, servomotory, které robotu umožňují pohyb, a dále tzv. inteligentní kostku, která realizuje vlastní řízení.

Po této aktivitě byla pro žáky připravena v jídelně školy drobná svačina. Ve druhé části programu si soutěžící vyzkoušeli práci s flash animacemi. Žáci si vytvořili létající vrtulník, rostoucí květinu a další animace. Na závěr soutěžního následovalo celkové vyhodnocení.

Konečné pořadí všech základních škol bylo následující:

1. ZŠ nám. Bratří Jandusů, Praha 10 (Hehejík, Balvín),
2. ZŠ Olešská, Praha 10 (Coufal, Svozil),
3. ZŠ Špitálská, Praha 9 (Nejedlý, Pokora),
4. ZŠ Brigádníků, Praha 10 (Urban, Sokol),
5. ZŠ nám. Bratří Jandusů, Praha 10 (Antoš, Pecák),
6. ZŠ Břečťanová, Praha 10 (Listopad, Hruška),
7. ZŠ Květnového vítězství, Praha 11 (Stříbrný, Kincl),
8. ZŠ Olešská, Praha 10 (Vaněk, Sopko),
9. ZŠ Špitálská, Praha 9 (Kleníková, Vokolková),
10. ZŠ Květnového vítězství, Praha 11 (Bartoš Jedlička),
11. ZŠ Břečťanová, Praha 10 (Nazariy, Vlček),
12. ZŠ Brigádníků, Praha 10 (Beňus, Thanh).

Pořadí jednotlivců v části Práce s prezentačním programem:

1. David Bartoš (ZŠ Květnového vítězství, Praha 11),
2. Marek Balvín (ZŠ nám. Bratří Jandusů, Praha 10),
3. Adam Antoš (ZŠ nám. Bratří Jandusů, Praha 10),
4. Filip Vlček (ZŠ Břečťanová, Praha 10),
5. Jakub Stříbrný (ZŠ Květnového vítězství, Praha 11).

Pořadí jednotlivců v části Matematický poker:

1. Marek Pokora (ZŠ Špitálská, Praha 9),
2. Felix Urban (ZŠ Brigádníků, Praha 10),
3. Marek Balvín (ZŠ nám. Bratří Jandusů, Praha 10),
4. Vojtěch Svozil (ZŠ Olešská, Praha 10),
5. Lukáš Listopad (ZŠ Břečťanová, Praha 10).

Odkaz na fotogalerii ze soutěže je k dipozici zde.

Soutěž měla vysokou úroveň. Soutěžícím a pedagogům ze základních škol děkuji za účast. Všem pedagogům a žákům naší školy, kteří se podíleli na organizaci soutěžního dne, děkuji za spolupráci.

Lukáš Hons (školní rok 2013/2014)