
…
Barevný den měl změnit obyčejný školní den na
něco výjimečného, ale podle mě až příliš nenápadně, a tak se zdál být skoro
zbytečný.
Míla Lejček, I4.C
(upraveno, kráceno)


„Tady to byl den jako každý jiný, plný testů,
úkolů, špatné nálady – neměl žádný smysl; jen ho
přežít.“ Taky škoda.
Jiní naopak velmi ocenili, jak se zapojili
kantoři – mnozí z nás chodí oblékáni poněkud nenápadně, a tak si studenti
užili a ocenili pestře vyhlížející sbor, i když pro někoho je oranžová příliš
svítivá, je barvou holčičí a podobně.
Inu, jsme různí, máme různé názory, různý smysl
pro humor či recesi.
A tak byl barevný den na Úžlabině podle mne
především rozpačitý. Kdo ale chtěl, užil si ho. V některých hodinách se samozřejmě
pilně pracovalo, a přesto bylo veselo, navíc vznikly zajímavé miniprojekty –
k nahlédnutí byly v šatně, kde bylo také možné hlasovat pro
nejzajímavější „Model Žlab“. Škoda jen, že se na seznamu neobjevil nikdo ze
studentů – a to jsme se obávali, aby se nám den v barvách nezměnil v maškarní!
Velké poděkování ovšem patří naší kuchyni –
modrý pramen osvěžil naši každodenní nabídku nápojů, oranžově zářila (a skvěle chutnala) novinka na
jídelníčku, dýňová polévka, kterou doplňovalo vynikající maso v mrkvi.
První den v barvách je tedy za námi – tak
co dál? Přemýšlejme, jestli za rok nezkusíme akci zopakovat: lépe, veseleji,
jinak. Aby nám tu bylo příjemně, i když je před námi spousta práce.
Neboť, jak napsal poněkud neobratně a lehce
komicky jeden student ve svém pokusu o reportáž z 21. října: „Tento den slouží k uvolnění radosti,
pohody a štěstí.“J
Z názorů studentů vybrala a svým
zamyšlením doplnila Dana Havlíková.