Na lyžařský výcvik jsme se my, kluci z naší třídy L1E, těšili a nemohli jsme se dočkat. Jeli skoro všichni moji kamarádi, co byli na adaptačním kurzu. Lyžařský výcvik byl zařazen v rámci TV aktivit pořádaných naší školou.
Počasí na počátku ledna nebylo nic moc, proto jsme také byli mile překvapení, když během týdne napadlo opravdu hodně sněhu, což zaručovalo pohodovou lyžovačku. Táta mi v půjčovně půjčil kvalitní sportovní prkna a týdenní lyžařský výcvik mohl začít.
Na „lyžák“ jsme se vydali ráno v pátek 21. ledna a kolem oběda jsme byli na místě, naším cílem byla Šumava - Lipno. Zabydleli jsme se v hotelu Kobylnice. Pokoje byly super, dokonce na nich byla i televize. Odpoledne po vybalení věcí a rozkoukání se po hotelu, kde mimochodem skvěle vařili a chovali se k nám velice slušně, jsme šli na svah.
Tam jsme se rozdělili do 3 družstev a výcvik mohl začít. Svah, na kterém jsme měli předvádět svá lyžařská umění, byl docela pro mrňata, takže než jsem se stačil rozjet, už jsem byl dole a k svému velkému překvapení jsem skončil v druhém družstvu i s kámošem Miličem. Naši se tomu docela nasmáli, protože u nás v rodině jsem nejlepší lyžař, dokonce už dávám na frak i tátovi, a to je co říct.
Druhý den ale bylo všechno jinak. Přibyli marodi a nakonec jsme s Miličem přece jen obsadili místa v prvním družstvu. Lyžování bylo pohodové. Největší psina ale byla při výletu na běžkách po Lipenském jezeře. Já běžkař - klasik makal jako blázen a pořád za mnou posílali kluky skejtaře, aby mě přibrzdili, že jsem jel moc rychle.
Myslím, že za všechny mohu říct, že instruktoři nás toho dost naučili a skvěle se o nás starali. Nejlepší byl náš učitel tělocviku a vedoucí druhého družstva, který bral všechno v pohodě a byl opravdu kamarád.
Jan Kudrna, L1.E
Žádné komentáře:
Okomentovat