V rámci předmětu Základy přírodních věd (ZPV) jsme absolvovali se třídami E1A, E1B a I1D v pátek 23. 6. 2017 exkurzi do spalovny Malešice v Praze 10.
Při exkurzi třídy provázel Ing. Kovář, Ph.D., dlouholetý pracovník spalovny Malešice, který hned na počátku exkurze zdůraznil, že celý provoz je vybudován na základě dodržování přísných ekologických norem a přísně dbá na čistotu životního prostředí v okolí spalovny.
Spalovna se budovala deset let a do trvalého provozu byla uvedena v r. 1998. Cílem bylo spálení 310 000t odpadu ročně, které vyprodukuje 1,1 milionů obyvatel v Praze. Praha ale dnes ročně vyprodukuje 370 000t odpadu, takže jeho část je uložena na skládku.
Kromě spalování komunálního odpadu plní spalovna i další funkce. Od začátku vyráběla vodní páru pro teplárnu Malešice, která však ani o celý její objem nejevila zájem a neodebírala ji pro další využití.
Od roku 2011 vyrábí spalovna i elektrickou energii a dále tepelnou energii, kterou se ohřívá studená voda pro 18 - 20 000 domácností. Komunální odpad, který se do spalovny doveze, se pálí ve čtyřech kotlích, velkých jako domy. Teplota spalování je 800 - 1250oC, tzn., že se zde zlikvidují třeba i bojlery, které jsou někteří lidé schopni do komunálního odpadu vyhodit, přestože by je měli odvézt do sběrných dvorů.
Zbytky po spalování tvoří:
- šedý materiál charakteru písku, který slouží jako podkladový materiál pro stavbu pozemních komunikací
- zbylé železo, které se vyseparuje a prodává do železáren (vystačí ročně na 25 km kolejí pro železnice)
- popílek (spaliny), které se čistí v suspenzi obsahující pálené a hašené vápno (CaO a Ca(OH)2). Popílek se vozí do Temelína, kde se smíchá s vodou, a vzniklou směsí se zalévají kaliště radioaktivního odpadu. Směs ztvrdne, neprodyšně odpad uzavře a lze ji zavést hlínou a zatravnit.
Z uvedeného vyplývá, že veškeré zbytky po spalování odpadu ve spalovně jsou využity na 100%. Všechny procesy ve spalovně jsou řízeny a kontrolovány nepřetržitě zhruba 8 – 10 pracovníky z velína. Spalovna je využívána i podniky a jednotlivci, kteří si v ní za poplatek nechávají odpady zlikvidovat.
V roce 2015 bylo v ČR vyprodukováno 3 850 milionů tun odpadu, z toho energeticky využito bylo pouze 700 000t. Zbytek šel na skládky, rekultivaci a kompostování.
A co se vlastně děje na skládkách? Kromě toho, že si devastujeme krajinu odpadem, který se rozkládá 100-500 let (plasty, sklo…), zamořujeme ovzduší skládkovým plynem, který má podobné složení jako methan CH4. Skládkový plyn stoupá do atmosféry a je jedním z nejhorších skleníkových plynů, má dokonce 27krát horší dopad na životní prostředí než oxid uhličitý CO2.
Z informací, které nám sdělil Ing. Kovář, jsme byli smutní. Napadaly nás otázky: „Proč se v naší republice tak málo využívá již známých a osvědčených technologií umožňujících zkvalitňování životního prostředí a ochranu zdraví lidí?“, „Proč se skutečné ekologické problémy více neřeší, proč o nich více neslyšíme ve sdělovacích prostředcích?“
Jen pro srovnání. V ČR fungují pouze 4 spalovny. Ve Švýcarsku jich je 30 a vůbec zde komunální odpad neukládají do země. Veškerý odpad spálí nebo recyklují. Napadá nás tedy. Proč se i u nás nestaví další spalovny? Podle informací, které jsme dostali, výstavba Malešické spalovny přišla na 3-4 mld. korun a je to jedna z největších spaloven na světě. Zplodiny, které vypouští do ovzduší, jsou hluboko pod hraničními limity pro nebezpečné látky, jako jsou CO2, oxidy dusíku aj. Kolem spalovny je vlastně mnohem čistší vzduch než v jiných místech. Proto také na komínu spalovny na ochozu má ve výšce 110 metrů již mnoho let hnízdo sokol stěhovavý a v bezprostředním okolí najdeme poštolky, bažanty a vlaštovky.
Komín spalovny, 177,5 m vysoký, je nejvyšší komín v Praze, slouží i jako vysílací věž pro rádio Blaník. Veškerý chod spalovny zajišťuje pouze 106 zaměstnanců, ale její význam je obrovský. Chod spalovny zabezpečují Pražské služby a.s., které ze 75% vlastní Magistrát hl. m. Prahy. Nabízí se otázka: “Rozhoduje Magistrát vždy správně pro nás Pražany? Věnuje dostatečnou pozornost kvalitnímu životnímu prostředí a vynakládá vždy efektivně finanční prostředky, kterými disponuje?“ V této souvislosti se nabízí další otázka: „Nakolik efektivní byly např. investice do zavedení Opencard, či financování tunelu Blanka, atd.“
Můžeme jenom doufat, že mladá generace, která nastoupí po nás, bude lépe hospodařit a více dbát na ochranu životního prostředí. A také proto pořádáme pro studenty tyto exkurze a zabýváme se palčivými ekologickými tématy.
Marie Waissiová, Iva Vaněčková