Naši výpravu do centra ARS electronica zahajujeme v pochmurné náladě ihned po návštěvě koncentračního tábora Mauthausen, který se nachází v blízkosti Lince, a tedy i ARS electronica. Centrum ARS se nachází v samotném středu hlavního města rakouské spolkové země Horní Rakousy.
Návštěvu zahajujeme u skříněk, kam si dáváme své věci a hned nás rozdělují na dvě skupiny, jedna bude mít anglicky mluvícího průvodce a druhá slovensky mluvícího. Spolu s dalšími účastníky stáže Erasmus+ jsem u anglicky mluvícího Rakušana, který spustí velice rychlou angličtinou s německým přízvukem. Dozvídám se, že celé centrum ARS je zaměřeno na umělou inteligenci, její využití a ukázku, že není nebezpečná.
Scházíme do dolních pater budovy, kde je umístěna sekce zaměřená na obraz. Průvodce nám ukazuje obraz Mony Lisy, který je umělou inteligencí rozpohybován tak, aby budil dojem, že žena je živá a že na nás mluví. Další zajímavá část nás čekala na samotném vrcholu budovy, kde se za pomoci umělé inteligence kombinují skladby dvou i více hudebních skladatelů. Tyto zvukové záznamy mě do té chvíle uchvátily asi nejvíce, je naprosto fascinující slyšet kombinaci Chopina a Mozarta v jedné skladbě. Scházíme opět ke vstupu a je nám řečeno, že nás čeká půl hodiny v DeepSpace 8k, což je promítání na zeď o rozměrech 16x9 metru a jak již název praví, v 8k.
Projekce v 8k je pro obě skupiny a je komentována slovenským průvodcem. Je to naprosto neuvěřitelné, nelze ani popsat, jaké pocity v člověku vyvolávají detailní, pečlivě ostré záběry v reálném čase, ať už vesmíru, nebo naší přírody. I když vidíte takové nádherné video v televizi, chcete další, je to jako droga a tady vám ji cpou rovnou po lžících. Nejvíce působivé, takzvaně „Mind blow“, jsou záběry přírody. Vidíme čmeláka přes celou zeď, vidíme i detail lidského oka, je to naprosto fascinující. Všichni jsme naprosto ohromeni, ať už ze záběrů vesmíru, přírody, nebo záběrů fiktivních. Věřím, že nejeden člověk změnil po tomto zážitku svůj přístup ke světu kolem nás.
Osobně bych návštěvu ARS Electronica doporučil každému, kdo se, byť jen trochu, zajímá o umělou inteligenci. Ovšem co se týče DeepSpace 8k, to je něco tak zajímavého, že bych to doporučil naprosto každému, nezáleží na tom, zda ho zajímá vesmír, lidské tělo, počítače, nebo prostě cokoliv, na co si vzpomenete. Je to určitě něco, co stojí za to minimálně jednou zažít.
Já jsem ve skupině se slovenským průvodcem. Průvodce začíná vyprávět o historii muzea, jeho vzniku, co v něm můžeme vidět a co zde bude k vidění v budoucnu. Pak nás vede k prvním exponátům, a to do sekce práce s DNA:
„V této době již dokážeme měnit jak rostlinnou, tak živočišnou DNA. Uměl by mi někdo říct, k čemu to může být dobré u rostlin?”
Spolužák se hlásí a odpovídá: „No, můžeme jim takto dát ochranu proti škůdcům.”
„To také, ale hlavně můžeme vzít třeba RNA kaktusu, který nepotřebuje téměř žádnou vodu, a vložit ji například do nějaké zemědělské plodiny. To by mohlo v budoucnu vyřešit nedostatek vody na zavlažování. K čemu myslíte, že to může být dobré u člověka?”
Někdo se přihlásí a odpovídá: „Mohli bychom z DNA odstranit nemoci.”
„To bychom mohli, již jsme ve fázi, kdy dokážeme z DNA vystřihnout například rakovinu. Problém je v tom, že v té samé sekci, kde se nachází rakovina, se může nacházet nějaká lidská funkce, která by se vystřihla společně s ní. Kvůli tomu se tato metoda ještě nemůže používat.”
Dál nám průvodce povídá o zajímavém exponátu, který je právě ukázkou křížení DNA. Ukazuje nám na malou místnůstku, kam se můžeme jít podívat pouze po jednom. V další části expozice se máme prý posadit a poslouchat. Před sebou vidíme obrazovky s obličeji lidí a simulaci jejich stárnutí. Jelikož nás ale tlačí čas, tak se během chvíle přesunujeme do další části. Průvodce povídá o tom, že v Číně chtějí používat systém kamer, který dokáže rozeznat lidské obličeje, a podle toho poznat jejich identitu. Dozvídáme se, co všechno tyto kamery dokážou poznat. Pak nás ještě provádí dalšími zajímavými exponáty. Jeden z nich je zařízení, které po nasazení na hlavu dokáže vnímat frekvence mozku a po době potřebné pro kalibraci je možné psát vlastními myšlenkami. Na kalibraci ovšem nemáme čas, ale jeden z mých spolužáků dostává možnost si to vyzkoušet. Po nasazení vidíme, že na obrazovkách nabíhají grafy frekvencí a průvodce nám s úsměvem sdělí: „Tady vidíte, že váš kamarád má opravdu mozek. Nyní se můžeme podívat, jak se frekvence mění, když váš kamarád mrkne nebo otevře pusu. “ Spolužák od něho dostává pokyny. Zajímavá podívaná.
S kamarády zůstávám ještě hodinu v muzeu a pak se jdeme podívat do města.
Martin daněk, L3.E
Žádné komentáře:
Okomentovat