Dne 12. 10. 2017 se konala školní vlastivědná vycházka po tzv. Královské cestě, což je cesta, po které projížděli nastávající čeští králové ke korunovaci. V 8:30 byli již všichni na místě a mohli jsme vyrazit. První část naší prohlídky se odehrávala před Obecním domem, který se nachází u výstupu ze stanice metra Náměstí Republiky. Zde jsme se dozvěděli o budově jako takové, o Prašné bráně. Poté jsme vyrazili směrem na Staroměstské náměstí. Šli jsme pořád rovně směrem po Celetné ulici, až jsme došli k první zajímavé stavbě, k Domu U Černé Matky Boží. Tato budova je zajímavá tím, že je postavena v kubistickém slohu. Pak jsme pokračovali až na Ovocný trh. Zde jsme se dozvěděli něco o Stavovském divadle a rozdělili na skupiny po třídách. Odtud jsme se vydali na Staroměstské náměstí, kde nám paní průvodkyně povídala o domu Kinských, a dále jsme šli kolem Klementina. Předposlední zastávka byla u Karlova mostu, kde jsme se dozvěděli o historii tohoto mostu, zajímavém datu vzniku této památky a o vstupních branách. Naše prohlídka skončila po našem přechodu mostu na Malostranském náměstí.
Vycházku bych hodnotil velice kladně, dozvěděli jsme se mnoho informací, zajímavostí, o kterých jsme z velké části ani neměli ponětí. Jediným velkým nepřítelem této prohlídky byl čas. Jelikož jsme ho měli málo, nikde jsme se pořádně nemohli zastavit.
Rád se s vámi podělím o nově nabyté informace:
Obchodní dům Palladium
Asi každý z nás ví, že česká národní hymna má autora textu Josefa Kajetána Tyla, autora hudby Františka Škroupa a její název je: „Kde domov můj“, ale již málokdo ví, že tato píseň vznikala za dob, kdy se Josef Kajetán Tyl nacházel v jedněch z pražských kasáren. Ta se nacházela na místě, kde v dnešní době můžeme nalézt obchodní dům Palladium.
Karlův most
Tuto velkolepou stavbu v srdci Prahy musí znát asi úplně každý. Není dokonalá pouze svojí architekturou, ale je zajímavá i svojí historií. Karlův most byl dlouhou dobu pouze jediná cesta, jak překročit řeku Vltavu suchou nohou. U Karlova mostu je velice zajímavá Staroměstská mostecká věž, jež se dělí na 4 sféry:
Nejvýše leží sféra hvězdná, zde můžeme najít dva svaté: Zikmunda a Vojtěcha, pod ní je sluneční patro, tady sedí panovníci Karel IV. a Václav IV., poté je tu sféra lunární, obsahující znaky zemí Koruny české a Měst pražských a nejníže se nachází pozemská, zde je vyobrazeno sousoší pozemských a hříšných. Tedy klečícího mnicha, který šátrá pod suknicí sedící jeptišce.
Datum vzniku tohoto mostu není taky vůbec náhodné, bylo přesně zvolené, tak, aby číslo bylo takzvaný palindrom, což znamená, že ať čteme číslo zleva nebo zprava, vždy je to to samé číslo. Tento most vznikl 9.7. 1357 v 5:31. Když tyto číslovky správně poskládáme, máme již zmíněný palindrom - 1357 9.7. 5:31. Toto číslo se nachází i nad vstupem do muzea Karlova mostu.
Poslední zajímavost je to, jak je možné, že tento most dokázal odolávat vodě přes 650 let a ani jednou nespadl, přitom musel zažít víc jak 11 povodní. To se vědci už dlouhou dobu snaží zjistit, kromě pověsti, že do malty přidávali vajíčka, se zjistilo, že nahoře ve věži pod střechou nalezli dělníci nápisy, které mají chránit věž před démony. Nápisy zdánlivě nedávají smysl, jelikož mají stejný text, ať je čteme zepředu, nebo zezadu. Duch se prý při čtení chytí do pasti. Nekonečné čtení textu ho unaví a on upustí od zlých úmyslů. Podobné nápisy byly nalezeny i v Itálii.
Ulice Na Příkopech
Tato ulice se jmenuje podle příkopu, který na tomto místě dříve ležel. Říká se, že byl až 20 metrů široký a rozděloval Staré a Nové Město, což byla dvě ze čtyř měst, po jejichž spojení vzniklo jedno město s jednotným magistrátem. Zbylá dvě města byly Malá Strana a Hradčany. Do jednoho celku je spojil až panovník Josef II. Habsburský.
Klementinum: Měření teploty
Přístrojově se teplota na našem území začala měřit na počátku 18. století. Nejdéle souvisle měřící meteorologická stanice na našem území se nachází v hvězdárně v Praze Klementinu. Meteorologická měření se zde začala provádět v roce 1752 a tato stanice stále funguje. Postupně se měřením věnovalo více a více času a začaly se měřit další veličiny.
Význam dvojocasého lva
Nejvíce populární jsou tyto 2 výklady. První výklad hovoří o tom, že český lev má dva ocasy, jelikož to symbolizovalo spojení dvou zemí, kterým Přemyslovci vládli, Čechům a Moravě. Druhý výklad říká, že jelikož bylo pro panovníka velmi výhodné zachovávat dobré vztahy jak s hlavou církve, papežem, tak i s hlavou říše, císařem, a proto tedy každý ocas symbolizuje jednoho z nich.
Žádné komentáře:
Okomentovat