Celá fotogalerie je k dispozici na našem Facebooku.
Dominik Kadera, L2.D
V pátek
27. listopadu 2015 se v učebně 035 konala beseda na téma okupaci
Československa roku 1968 vojsky Varšavské smlouvy. Naši školu tentokrát poctil
návštěvou doktor Prokop Tomek, který k nám zavítal z Vojenského
historického ústavu.
Dalším stanovištěm byl ústav
klinické biochemie. Všichni jsme si museli obléknout bílé pláště a pod vedením
pana inženýra Sedláčka jsme začali pronikat do tajů tohoto oddělení.
Nejprve jsme navštívili místnost,
kde se provádí měření atomovou absorpční spektrofotometrií. Měření se používá
pro stanovení více než 60 prvků. Vychází z poznatku, že prvky lze stanovit
na základě pohlcování záření (vysílaného výbojkou) takové vlnové délky, kterou
samy emitují. Pro každý prvek se použije
jiná výbojka.
Měli jsme možnost vidět různé
typy analyzátorů. Byl to například
analyzátor ABR – acidobazické rovnováhy, který umí změřit hodnoty pCO2,
pO2, pH a jiné parametry metabolismu, analyzátory Centaur, Immage, Architect, Cobas, Integra
atd. Také jsme si prohlédli biochemický analyzátor ADVIA 1800, což je
automatický systém - robot se špičkovým výkonem, který je schopen provést až
1800 testů za hodinu, je rychlý a přesný. Měli jsme možnost jej vidět i při
práci.
Nejzajímavější laboratoří byla
ta, ve které se vyšetřuje moč. Mohli jsme na vlastní oči sledovat, jak
robotická pipeta nabírá vzorek moče, nanáší jej na diagnostické proužky a
přístroj vzniklou barevnou změnu na proužku automaticky vyhodnocuje.
Automatizovaný systém IRIS provádí nejen základní chemickou analýzu moče, ale i
močového sedimentu. Stanovuje také barvu a zákal, a proto ve většině případů
již není potřeba provádět podrobné mikroskopování vzorku laborantem. Přístroj
je schopen zobrazovat snímky částic obsažených ve vzorku moče, automaticky je
klasifikovat do tříd a určovat jejich množství. Na monitoru jsme mohli sledovat
obrazy jednotlivých částic – erytrocyty, leukocyty, epitele, krystaly,
kvasinky, ale nejvíc nás samozřejmě zaujaly spermie.
V pátek 20. listopadu jsme se třídou zavítali do
NTK v Praze – Dejvicích. Hned při vstupu do budovy jsme byli překvapení
moderním pojetím architektury. Přízemí na nás působilo otevřeně, jako náměstí,
které na tomto místě kdysi bylo. Studenti zde seděli na lavičkách
připomínajících tvarem chemické vzorce, povídali si a popíjeli kávu přinesenou
z místní malé kavárničky. V interiéru nás zaujalo, že veškeré
rozvody, tedy trubky topení, potrubí vzduchotechniky i elektrické kabely byly
přiznány a vedeny po povrchu.
Po příchodu z šatny nás vyzvedla milá mladá
průvodkyně, která nás po úvodu do historie NTK dovedla přes vstupní halu do
centra budovy. Tady nás zaujala hlavně podlaha: její abstraktní duhová kresba je doslovným přepisem statického výkresu, tzv.
průběhu napětí. Zajímavé byly taky komiksové obrázky na šedé betonové zdi a prosklený
strop. Další zajímavostí bylo malé pískoviště, na němž se promítaly barvy
znázorňující tloušťku písku – tedy jakési vrstevnice (šlo o projekt studentů
ČVUT).
Česká hlavička je prestižní soutěž středoškolských vědeckých
talentů a je obdobou soutěže Česká hlava, oceňující špičkové vědce. Porota
soutěže České hlavičky, tvořená zástupci vysokých škol a vědeckých ústavů,
letos z desítek nominací vybrala sedm středoškoláků – a jedním
z nich byl náš student Jakub Topič (loňská I3.B).
Když jsme se dozvěděli, že Jakub Topič byl nominován do
Českých hlaviček, tak jsme se rovnou rozhodli ho jet podpořit. V pondělí 19.
10. tedy odjela většina třídy do Brna na předávání cen mladým vědcům, vítězům
soutěže České hlavičky 2015. Cesta pohodlným
autobusem Student Agency byla velmi příjemná a stejně tak i personál,
který nás na ní doprovázel. Když jsme dorazili na brněnské hlavní nádraží, tak
jsme si nebyli moc jistí, kudy dál, a hledali jsme zastávku správné tramvaje,
tedy „šaliny“. Avšak pan Kvíz nepostrádá orientační smysl a tak hlavně
díky němu jsme dorazili až ke kulturnímu domu, ve kterém se mělo předávání cen odehrát.
V brněnském Sonocentru jsme byli usazeni v předních
řadách a mohli si tak plně vychutnat skvělou atmosféru celé akce. Velmi se
nám líbilo moderátorské duo, které dělalo celý galavečer vtipným. Večerem nás totiž
provázel známý moderátor Dejdar s kolegyní a oba překvapovali vtipnými
vsuvkami, např. na téma „nelze dělit nulou“. Celý večer se nám však velice
líbil, krásná atmosféra a zajímavé projekty. Bylo taky pěkné vidět, jak
byl kamarád Jakub Topič překvapený naší přítomností.
Také se nám líbilo vystoupení Marka Ztraceného, který musel
v jedné ze svých písniček zaměnit slova, aby ji mohl zahrát před 22.
hodinou – a rozesmál tím celé publikum, které strhl k doprovodu při
refrénu písně.
Dne 21. 10. proběhla na naší škole akce
s názvem Barevný den. Jejím cílem bylo přesvědčit studenty i učitele, aby
přišli oblečeni jen ve dvou barvách: oranžové a modré. Organizátoři tohoto dne
měli vše dobře připravené, o akci jsme se dověděli s předstihem, a proto
se každý mohl připravit. Spousta vyučujících v barevném oblečení přišla,
spousta studentů však akci spíše bojkotovala.
Tak to je jeden z názorů na první pokus „zpříjemnit
si podzimní šedivý den“ – tak jsme akci definovali v letáčcích, které přes
dva týdny visely na několika místech ve škole. Přesto je mnozí neviděli,
nečetli… Byly prý příliš malé, nenápadné! Akce měla prý malou publicitu, příště
to chce velké plakáty, využití školního rozhlasu… Tolik názor jedné skupiny studentů.
Chodíme s hlavou v oblacích, nečteme, neposloucháme, nevnímáme.
Škoda.
Podle některých byla akce příliš nenápadná,
nezajímavá; „na základní škole jsme měli soutěže, o přestávkách muziku.“
We departed from Prague’s Central Station. About 3 hours
later we arrived to border to Rozvadov. It was starting to get dark and I
quickly fell asleep.
In the morning, we left Calais and headed
to Euro Tunnel. Unfortunately, some refugees decided to take a walk-trip in it
so we had to go by ferry. We arrived to Dover and then drove all the way to
London. We stayed there until evening and we have seen many amazing places like
Big Ben, London Eye and plenty of cathedrals. Some of us went to Arsenal
stadium on excursion. It was nice place, but we had to move on – to Scotland.
Another day and we are headed to Stirling.
Similar but smaller town with large castle. There were some nice expositions in
it and you could see the Wallace Monument from the walls of castle. Then, we
went to Loch Lomond but it was raining so we didn’t stay for long. On the way
back to Edinburg, we have seen a huge boat lift in Falkirk. In the evening, we
finally got back to our hotel.