Zvláštní objev v americkém Portlandu, oblast uzavřela armáda. Máme se bát?

Svět je plný zajímavých, někdy možná i děsivých jevů a záhad, které se leckdy mohou zdát jako nevysvětlitelné. Ryan Jones, obyčejný Američan a rodák z města Portland, se o tom 25. ledna 2015 mohl přesvědčit sám. Během jedné ze svých  pravidelných procházek krátce po svítání zaznamenal lehké otřesy.

„Ze začátku jsem si myslel, že to bylo zemětřesení. Víte, tady v Oregonu jsou celkem běžná. Otřesy byly slabé, tak jsem tomu nevěnoval pozornost, “ vzpomíná na událost sám Ryan.

Podle jeho slov se však otřesy s každým jeho dalším krokem měnily, jako by snad vycházely z nějakého zdroje a on se k němu postupně blížil. Ryan tedy brzy podlehl, sešel z cesty a „následoval“ lehké otřesy hlouběji do lesa. Za vinu to dává své zvídavé povaze.

„Řeknu vám, po chvilce mi došlo, že tohle není zemětřesení. Tyhle otřesy...byly až moc pravidelné. Chci říct, rozhodně nepatřím mezi nějak moc paranoidní lidi...,ale něco mě stále nutilo říkat si, že tohle není náhoda.“

To, co však brzy našel, nečekal ani on sám. Podivný kovový poklop v zemi, z lesklého materiálu, který Ryan nebyl schopen určit.

„Nejdřív mi to vyrazilo dech. První, co mě napadlo, byla armáda. Možná je to nějaký starý vojenský bunkr nebo sklad, však víte. Ale když jsem se podíval pozorně...ne. Tohle rozhodně nebyla armáda. A hlavně ty otřesy, o kterých jsem mluvil, vycházely přímo z té...věci...,“ vysvětluje Ryan.

Poklop byl kruhového tvaru, v šedé barvě a s oranžovými rýhami. Ryan bez přemýšlení zavolal do kanceláře šerifa a objev nahlásil. Na místo byl vyslán vědecký tým, který krátce po příjezdu vyzpovídal Ryana a poté se začal zabývat podivným objevem.

„Ani nevím, co se stalo. Nebo kolik času uplynulo. Pamatuju si jen to, že se už začalo stmívat a přesně to byla chvíle, kdy na místo dorazila první armádní vozidla. Do půlnoci dorazilo ještě mnoho dalších. Vážně nevím, jak to dělají, ale začali kolem stavět stany a podobné věci a za chvíli z toho byla úplná základna!“ říká pobaveně Ryan.

Jakmile byla oblast zajištěna, Ryan byl podroben dalším několika výslechům a dokonce byl donucen podepsat smlouvu o mlčenlivosti. Domů byl propuštěn ve dvě hodiny ráno dalšího dne.

„Když jsem se vrátil domů, neměl jsem energii. Prostě jsem lehnul do postele a spal jsem. Ale když jsem se ráno probudil...,tak mi to nedalo a musel jsem o tom přemýšlet. Řeknu vám, nic z toho nechápu...otřesy, zvláštní poklop, uzavřená oblast, všechny ty tajnosti, armáda...je tam snad něco nebezpečného?“ kroutí Ryan nechápavě hlavou.

Je tedy jasné, že v Portlandu se něco děje – a nejen tam. Našemu týmu se podařilo zjistit, že podobná hlášení o otřesech a následném nalezení pochybných objektů se na území USA za posledních dvanáct měsíců objevilo rovnou dvacet pět. Jak to tak vypadá, někdo nám zřejmě neříká pravdu a snaží se celou situaci držet mimo veřejnost. Nám se podařilo získat pár odpovědí od Dr. Kylea Rotha, vedoucího člena výzkumného týmu, který prověřuje tyto mimořádné události.

„Zatím nemůžeme nic říct s jistotou, ale na základě různých měření a skenů jsme zjistili, že na každém místě incidentu se nachází složitý systém podzemních průchodů, které jsou z 97% vytvořeny uměle, nejedná se tedy o přírodní jev. Na otázku, co by to mohlo znamenat, se náš tým snaží najít odpověď. Co se týče otřesů, zjistili jsme, že uvnitř těchto komplexů se nachází jakýsi zdroj energie, který z neznámého důvodu pravidelně pulzuje a způsobuje tedy lehké otřesy. Nic dalšího nevíme. Je mi líto, ale to je vše, co vám mohu prozradit. Už tak jsem toho možná řekl příliš...,“ ukončil Dr. Kyle náš rozhovor.

Na základě těchto událostí se začaly objevovat nejrůznější teorie a je tedy jen otázkou času, než se zprávy o těchto incidentech dostanou na veřejnost. Zdá se však, že armáda ve spolupráci s předními vědeckými týmy postupně zajišťuje jednotlivé oblasti. Co to tedy znamená? Může nám hrozit nebezpečí? Jsou tyto objevené podzemní komplexy pouze pozůstatkem z doby válečné, nebo je za tím něco víc? Situaci pro vás budeme nadále monitorovat.

Lukáš Cimr, I3.C

Poznámka: Jedná se o domácí úkol z předmětu ČJL na téma reportáž.

Projektový den – „Animace v programu Flash“

Dne 27. 1. 2015 se žáci 9. A ZŠ Břečťanová společně s paní učitelkou Liškovou zúčastnili dalšího projektového dne na SPŠE Úžlabina. Tento projektový den byl zaměřený na tvorbu animací v programu Flash.

Nejdříve nás paní profesorka Suchánková seznámila s principem animace v programu Flash, potom nám přehrála několik ukázek, co vše je možné v programu Flash vytvořit.

Po přestávce přišli paní profesorce dva pomocníci, kteří zasahovali, když se vyskytl někde problém. Podle instrukcí paní profesorky, podle názorné ukázky na tabuli a písemného návodu jsme vytvořili míč, který se kutálel, kostku, která se otáčela. Míči jsme přidali i dráhu, podle které poskakoval. Jako další úkol jsme přidali vrtulníčku vrtuli a vrtulku, donutili jsme vrtulníček letět mezi stromy a přidali jsme mu tlačítka start a stop, na která reagoval. Jako poslední úkol jsme vytvořili krajinku se sluníčkem, které se kutálelo po obloze a změnilo se na měsíc.

Všichni jsme se velice snažili, odměnou za naši snahu jsou pěkné animované obrázky, které nám paní učitelka stáhla na flash disk.

Děkujeme za pěkné dopoledne.

Žáci 9.A ZŠ Břečťanová

Projektový den – „Slož si počítač“

Dne 26. 1. se 10 hochů z 9. A  a  9. B ZŠ Břečťanová s paní učitelkou Liškovou zúčastnilo projektového dne na SPŠE Úžlabina s názvem "Slož si počítač".

Nejdříve hoši vyplnili test o hardware na PC, po odeslání dostali ihned správné odpovědi a věděli, kde chybovali. Potom si s panem profesorem povídali o součástkách uvnitř počítačové skříně. Pan profesor nechal jednotlivé demontované komponenty kolovat. Potom vybavil hochy antistatickou podložkou a sadou k uzemnění a náramkem proti antistatickému náboji. Dále zapůjčil každému sadu šroubováků a postupně rozdával jednotlivé komponenty k osazení. Hoši pracovali podle pokynů – demontovali bočnice skříně, umístili základní desku, kterou vypodložili podložkami, potom přišroubovali harddisk, zacvakli grafickou kartu a vše propojili. Nakonec nasadili bočnice, dostali klávesnici a zdrojový kabel a pod zkušeným okem pana profesora počítač oživili.

Povedlo se všem počítač zprovoznit a najednou zjistili, jak jsou šikovní. Nakonec vše demontovali do původního stavu, pan profesor překontroloval všechny součástky a nářadí. Získané zkušenosti určitě využijí v dalším životě.

Děkujeme za příjemně a užitečně strávený den.

Hoši z 9. A a 9. B ZŠ Břečťanová

Lyžařský kurz 2015

V sobotu 17. ledna v 15:30 jsme se sešli před školou. Když přijel autobus hokejového týmu Tábor, říkali jsme si, jestli je to pro nás. A opravdu bylo. S pomocí řidiče Karla jsme naložili zavazadla, lyže a snowboardy a vyrazili jsme. Asi bych měl zmínit profesory, co s námi jeli. Byli to: pan profesor Sláma jakožto vedoucí zájezdu, paní profesorka Matoušková, která se starala o naše zdraví a pan profesor Rondzik. Samozřejmě i zmiňovaný řidič pan Karel.

Naše první zastávka byla v Benešově, kde jsme nabrali zbytek posádky. Do penzionu Kobylnice jsme dorazili za tmy a hustého sněžení. Nestihli jsme se ani ubytovat a už jsme šli na naší první večeři. Za sebe musím říci, že v penzionu vařili moc dobře. Po večeři jsme si vyslechli pravidla a poučky o správném lyžování. Večerka byla ve 22:00, budíček už v 7:00 a snídaně pak v 7:30. Odjezd do Rakouska byl v 8:00.

Cesta na Hochficht trvala asi hodinku. Po příjezdu jsme obdrželi čtyřdenní permice a vyjeli. Byli jsme rozděleni do tří skupin. Dvě skupiny lyžařů a jedna snowbordystů. Lyžování bylo dobré, svahy byly hezky upravené. Podmínky pro začátečníky byly velmi dobré. V poledne jsme sjeli zpět k autobusu pro bagetu, sušenku a ovoce. Následně jsme si šli odpočinout a ohřát se do restaurace. Po řádném odpočinku jsme se vrátili na svah. V 16:00 jsme se sešli u autobusu a vrátili se zpět na chatu, kde nás čekala večeře a klid na lůžku. Tento program se opakoval až do úterka, kdy měl být odpočinkový den.


Tedy nevím, co na něm bylo odpočinkové. Dopoledne jsme vyrazili na běžky. Po deseti náročných kilometrech nás čekal zrádný sjezd Lipenské sjezdovky. Odpoledne jsme se pak vydali do bazénu. Musím říci, že po tomto dnu jsem byl mnohem více unavený než po dnu stráveném na lyžích. Ve středu jsme byli rádi, že se můžeme vrátit na lyže a snowboardy.

Čtvrtek byl asi nejhezčí den. Krásně svítilo sluníčko a bylo příjemně. Poslední den strávený na sjezdovce jsme si pořádně užili. V pátek ráno nás čekal už jen úklid pokojů a hurá domů. Přechod z krásně zasněžené krajiny do deštivé Prahy nebyl moc hezký, ale co se dalo dělat. Lyžařský kurz jsme si moc užili, zažili jsme spoustu zábavy, naučili jsme se něco nového a seznámili jsme se s novými lidmi. Jestli budu mít příští rok příležitost, určitě zase moc rád pojedu.

Jakub Kamberský, L1.D