Návod

Jako další stovky – nebo možná tisíce učitelů angličtiny v této zemi, driluji se studenty možné i nemožné formáty písemného projevu.

Někdy vyprávíme a filosofujeme, jindy žádáme nebo si stěžujeme. V  rámci velice oblíbených krátkých forem písemných sdělení pak třeba zveme na party, prodáváme věci, které nepotřebujeme, nebo – a to je poslední a aktuální případ – se snažíme vlastní dovednosti „hodit na papír“.

A tak zpracováváme návod nebo instrukci na to, jak hrát na bicí, jak si udělat skvělý salát nebo třeba jenom uvařit pravý anglický čaj.  Je správné, že nápad je unikátní ideou každého jednotlivce: zrodí se v hlavě, vychází z duše nebo je výsledkem rozmaru.

Nicméně jeden z návodů, který se souhlasem autora, studenta 3. ročníku – národnost Ukrajinec, přidávám na náš web, mne donutil k zamyšlení a současně mě vede i k přesvědčení, že mladí lidé jsou skvělí ve své schopnosti správně a citlivě se postavit proti všemu, co není lidsky správné.

Dana Slámová (školní rok 2013/2014)

HOW TO DESTROY YOUR MOTHER LAND

You will need:

• national budget,
• good political influence (presidency etc.),
• some good contacts in political sphere,
• great fantasy (to find enough things to spend stolen money on).

First of all, you will have to get some good post in a state parliament. The higher the post the better the results. This will guarantee your political influence. After you reach this goal, it is good to make some friends, some good contacts. They will help you with your illegal businesses and money leaks. In the end you just have to spend all the money stolen from the national budget to do anything you want and don’t worry, your political friends – thieves will cover your back.

Pavlo Nikyrka, I3.B (školní rok 2013/2014)

Maturitní ples 2014

Otevírají se dveře a do předsálí vinohradského Radiopaláce se návštěvníci valí jak sladká kaše z kouzelného hrnečku. Přes ohromné davy rodinných příslušníků i přátel a přes poněkud nevrlé šatnářky se propracováváme k tanečnímu sálu, kde se už dokončují poslední přípravy. Po levici i po pravici můžeme vidět s pečlivostí rozestavěné stoly a židle. Pro osvěžení vyprahlých hrdel zde jsou připraveny tři bary, které už jsou dávno v obležení studentů. Pro lepší výhled na parket se dá skvěle využít vrchní balkón.

Moderátor už si vynucuje pozornost zpočátku poněkud nesrozumitelnými zvuky do mikrofonu a začíná pomalu uvádět první ročníky. Nastává rychlý nácvik nástupů a ples může oficiálně začít.

Svůdně oděné tanečnice, které si nachystaly úvodní předtančení, upoutaly pozornost téměř všech kluků i mužů v sále. Pak se čtyři třídy 1. ročníku seřadí do kruhů, jsou ostužkovány a s úsměvem se vracejí zpět. A přichází na řadu "mazáci", čtvrté ročníky. Po seřazení do různých elipsovitých tvarů přichází na řadu šerpování, příjemná gratulace naší třídní a slavnostní přípitek. Tím je přijetí do společnosti dospělých formálně skoro u konce. Poslední je už jen tradiční sbírání příspěvků do plachty, do rytmu hraje Macklemore. Následuje sólo pro třídní, dárky, květiny, fotky… Pak se studenti rozutíkají do všech stran a začíná volná zábava – je zajímavé, že v tento okamžik se zvýšily tržby na baru.

Čas pomalu utíká a s přibližující se půlnocí se začínají odehrávat studenty připravená představení. Nejdříve jeden velice zvláštní černobílý tanec malé skupinky z I4.B, následuje opravdu unikátní dílo party z E4.A a nakonec vydařené roztleskávačky – kluci ze třídy I4.C. Do vzduchu vyletí barevné konfety, doprovází je hlasitý potlesk. Tím je program už prakticky vyčerpán, takže po úklidu nepořádku na parketu se všichni pomalu chystají na odchod do svých domovů. Pro velkou část studentů to ještě není konec – míří na afterparty do klubu PM. Večer to byl opravdu hezký, a já jen přeji studentům, aby si ho dlouho pamatovali a vzpomínali na něj v dobrém.

Kompletní fotogalerie z plesu je k dispozici zde.


Jakub Kuchař, I4.C (školní rok 2013/2014)

Školní kolo SOČ na Úžlabině

Ve čtvrtek 20. března proběhlo školní kolo 36. ročníku Středoškolské odborné činnosti. Středoškolská odborná činnost je soutěž nadaných středoškoláků, kteří soutěží v řešení odborných problémů v jednom z 18. vědních oborů. Cílem této soutěže je vést talentované mladé lidi k samostatné tvořivé práci.

O letošní ročník SOČ byl veliký zájem, a tak bylo nutné vybrat ty nejlepší práce, které pak postupují do krajského kola SOČ. V každé z 18. soutěžních kategorií smí postoupit do krajského kola pouze dvě práce z jedné školy.

Studenti prezentovali své práce v učebně 127 od 14:30. Mezi soutěžními pracemi byl například projekt řízení inteligentního domu, frekvenční modulátor, webová aplikace nebo online síťová hra pro více hráčů.

Práce všech studentů byly velice zdařilé a čišela z nich píle a stovky hodin práce, které bylo zapotřebí vynaložit, aby vůbec jejich projekt mohl vzniknout. Prezentace každé práce trvala přibližně 10 až 15 minut. Jedinou výjimkou byla práce Online síťová hra pro více hráčů D. Ondřeje a R. Strnada z I4.C. Ta trvala více než 20 minut. Svého zveřejnění ve finální podobě se zatím dočká jen jako DMP.

Po každé prezentaci vyslovila odborná porota své připomínky a dotazy. Pak následoval komentář vedoucího práce. Ten připojil své výtky a upozornil na zvláštní rysy práce.

Následujícího dne byla zveřejněna jména a názvy prací studentů, kteří postupují do krajského kola SOČ. Z celkem 7 soutěžících jich postoupilo 6 v celkem třech soutěžních kategoriích.

Postupující do krajského kola jsou:

J. Tomšů, E3.A - Smyčkové proudy (tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie)

J. Tajovský, I3.B - Učební texty (tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie)

M. Fuxa, E4.A - Řízení inteligentní budovy (elektrotechnika, elektronika a telekomunikace)

L. Kříž, E4.A - Rezervační systém (informatika)

L. Karásek, I4.B - VF modulátor (elektrotechnika, elektronika a telekomunikace)

M. Šenk, I4.C - Elektronické piano (informatika)

Jan Tajovský, I3.B (školní rok 2013/2014)

Technici a prchavá krása okamžiku

V hodinách českého jazyka a literatury jsme probírali moderní umělecké směry a 18. 3. jsme se zúčastnili ve Veletržním paláci lektorského programu Permanentní revoluce, který je tomuto tématu věnován.

Veletržní palác je obrovský, ale my jsme šli jen k těm nejdražším unikátním obrazům.  Nejednalo se o klasickou prohlídku, tahle byla interaktivní, seznámili jsme se i se zajímavými detaily k jednotlivým dílům impresionismu, fauvismu, kubismu. Lektor nám dával různé hádanky a otázky, abychom se nad obrazy pořádně zamysleli, cítili jejich atmosféru a vnímali emoce. Dokázal na všechny dotazy v klidu odpovědět. Nakonec jsme „převzali“ jeho práci a popisovali obrazy jako on. Byli jsme rozdělení do skupinek, každá dostala přidělený jeden směr. Naučili jsme se rozpoznávat tahy štětcem, umělcův rukopis, vytušit jeho vlastnosti, odhadnout, co právě viděl a cítil a co nám chtěl obrazem sdělit.

Přiučili jsme se spoustu věcí a já jsem se dokonce i bavil. Velice se mi to líbilo.

Rick Bradáč, I2.C (školní rok 2013/2014)

„Temelín - jaderno tepelná elektrárna“

Nadšení veliké. Zdroj: Filip Musil.

Dne 13. 3. 2014 se uskutečnila exkurze s názvem „Temelín - jaderno tepelná elektrárna“. Exkurze se zúčastnila třída E3.A a někteří studenti z tříd I3.C a I3.B, jinak nazývaní „ajťáci“. Hned na začátku naší výpravy se vyskytnul problém. Bylo řečeno, že se sejdeme u stanice metra Strašnická u zastávky autobusu. Bohužel zastávky jsou na obou stranách silnice a chvíli trvalo, než všichni našli tu správnou stranu. Když jsme konečně vyrazili z Prahy, ozývaly se v autobusu výkřiky a byl slyšet neustálý smích.

Ilustrační foto. Zdroj: www.google.cz

Po nějaké chvíli jsme zastavili na „oběd“ či spíše pozdní snídani pro pana profesora Škopa. Podle mnoha názorů byla vydatná. Poté, co jsme se všichni krásně najedli, opět jsme nastoupili do autobusu. Dorazili jsme na místo našeho zájmu. Protože byla exkurze ještě o hodinu posunuta, tak někteří odvážní z nás, i já, jsme se vydali do zámečku u elektrárny. V zámečku se nacházejí informace o elektrárně, různé informační filmy, modely elektrárny, fyzikální kvízy a hlavně modely různých druhů pohonů, které byly mimořádně kvalitně provedené. Po krátké přednášce o jaderném palivu, jaderné reakci a popisu funkce elektrárny nám byl puštěn 3D film, se známým hercem v hlavní roli. Film nás seznámil s historií atomu od antického Řecka až do současnosti, kdy se jaderná energie využívá k výrobě elektrické energie.

Hermeticky uzavřené jaderné bloky

Zdroj: www.google.cz

Pak jsme se vydali do areálu elektrárny. Hned u vchodu byla ochranka a všichni museli sundat pásek kvůli detektoru kovů. Byl jsem vybrán na dechovou zkoušku a nebylo to kvůli mé prostořekosti. Přístroj na měření alkoholu v krvi ukázal správně tři nuly. Když jsme prošli ještě rámem měřící radioaktivitu, byl nám povolen přístup do areálu.

První cesta vedla k sto padesát pět metrů vysokým chladícím věžím. Průvodkyně nám popsala chlazení v zimě, kdy se tolik nerozstřikuje kvůli malé okolní teplotě, a v létě, kdy se rozstřikuje maximálně. Jelikož se v létě odstavují jádra kvůli výměně paliva, jsou používány na jedno jádro i tři věže. Jsou zde dva jaderné bloky, které jsou hermeticky uzavřené, to znamená, že jádro je ze všech stran obklopeno železobetonovými metr a půl tlustými stěnami, na vrchu je kopule ukotvená obrovskými kovovými lany a pod touto budovou je ještě více betonu, aby se do půdy nedostala radiace. V bloku jsou dva dálkově řízené jeřáby, které pracují s palivem.

Ilustrační foto. Zdroj: www.google.cz

Tmavě modré světlo je vyzařováno z uranu.

Zdroj: www.google.cz.

Funkce elektrárny je principiálně jednoduchá. Palivo je tvořeno asi šestnácti čtyři metry dlouhými palivovými pruty, které jsou tvořeny palivovými články (tzv. peletami, což jsou malé jeden centimetr dlouhé válečky z uranu 235, odpovídající výkonu 600 litrů paliva do auta). Palivových válečků je 163, mezi nimi probíhá štěpná reakce řízená boritými tyčemi vloženými mezi palivové pruty. Tyto tyče vstřebávají uvolněné elektrony uranu, tyče se posouvají nahoru a dolů, čím výš jsou, tím se energie vyrobí víc. Tyče se řídí ze střediska, kde je tým čtyř lidí v čele s člověkem, který tyče ovládá. Pokud díky lidské chybě dojde k přehřátí jádra, tyče automaticky spadnou až na dno a jádro se odstaví. Tento proces trvá tři sekundy. Štěpná reakce zahřeje vodu protékající mezi palivovými tyčemi, tato voda je ochuzena o minerály, je chemicky upravena a je pod tlakem, protože se zahřívá až na teplotu kolem 320 stupňů. Pod tlakem se nevypaří, je to primární okruh. Dále voda ohřívá sekundární okruh. Tato voda již pohání turbínu. Poté, co pára odvede svoje, musí se prudce zchladit, aby dál zkondenzovala a opět se zahřála. Tuto vodu chladí již normální voda z Vltavy, která je rozkřikována po celém obvodu chladících věží. Pára se již normálně vypouští do ovzduší. Jediná ozářená voda je v primárním okruhu, ale bohužel minimum jaderného záření se dostává i do chladícího média, toto záření není životu nebezpečné. Turbína je tvořená lopatkami na nízký a vysoký tlak, otáčí se stále rychlostí 3 000 otáček za minutu a roztáčí generátor, který vytváří 1000 MW. Generátor je postaven na velkých pružinách, aby vyrovnávaly jeho chvění. Když se procházíte po poklopech ve strojovně, tak se klepe opravdu hodně, ale v poměru s rychlostí otáček a velikostí generátoru to není moc. Každý rok se odstaví jedno z jader a vymění se 40-41 palivových článků. Jádro se tedy celé vymění za čtyři roky. Vyhaslé palivo se skladuje deset let ve skladu za areálem ve speciálních nádobách a pak bude šedesát let uskladněno ve výzkumném zařízení v Řeži u Prahy. Dále se palivo uloží někam do betonového skladu v hoře a za několik tisíc let již nebude nebezpečné a bude možné ho využít k dalšímu cyklu energetické spotřeby. - “Jestliže nebude konec světa“

Pro případ výpadu elektrické energie se zde nacházejí motorové generátory. Ty nás zaujaly, protože motor roztáčející generátor je tak velký, že spotřebuje asi 700 litrů paliva za vteřinu. Je to motor z velkých zámořských parníků. V celém areálu se nachází devět generátorů a každý z nich má výkon 15 MW. Další dva generátory se přistaví. Motory jsou vlastně jediným článkem, který znečišťuje ovzduší víc než samotná výroba elektrické energie. Musí se totiž jednou za měsíc nastartovat a zkontrolovat tak jejich funkčnost.

Domů jsme přijeli v půl páté. Dozvěděli jsme se zajímavé věci. Rozdíl mezi tepelnou a jadernou elektrárnou je v typu ohřívání vody, v bezpečnostních podmínkách, v značném rozdílu výkonu a obrovským rozdíle je v dopadu na životní prostředí. Pokud se jaderné palivo bude správně skladovat a v elektrárně nevznikne žádná katastrofa, je jaderná elektrárna ekologičtější. Bude-li prodloužena smlouva pro dodávku paliva, budou se stavět další dva jaderné bloky.

Jakub Hanč, E3.A (školní rok 2013/2014)

Návštěva radiodiagnostické kliniky

Dne 13. 2. 2014 jsme se my studenti oboru elektrotechnika se zaměřením na lékařské přístroje zúčastnili odborné exkurze na Radiodiagnostické klinice 1. LF UK v Praze. Tato klinika je v současné době největší klinikou svého druhu v České republice. Má zhruba 110 zaměstnanců a vybavení tvoří například 45 rentgenových přístrojů, tři počítačové tomografy (CT), 2 přístroje pro vyšetření magnetickou rezonancí (MR), 5 ultrazvukových přístrojů, jeden angiografický komplet a 3 mamografy. 

Exkurzi jsme absolvovali pod vedením radiologické asistentky paní Petry Matouškové a pana doktora Lukáše Lamberta, kteří byli odbornými garanty návštěvy.

V nemocnici jsme se seznámili s běžným rentgenem, který používá černé fólie, ale i jeho modernější verzí, která již dokáže jednotlivé snímky digitalizovat.

Naše kroky vedly i na oddělení ultrazvuku, kde se na okamžik pacientem stal náš spolužák Ondřej Linha. Měli jsme možnost sledovat průtok krve v jeho těle, funkčnost ledvin, ale i jiných orgánů. Na monitoru jsme mohli vidět i barevně odlišený průtok krve k srdci a od něj.

Na závěr jsme se setkali se servisním technikem, na jehož pozici se připravujeme i my. Informoval nás o náplni své práce a pohotově zodpovídal naše dotazy.

Exkurzi bychom všem doporučili, ale nepřáli v roli pacienta.

Jakub Hanč, Marek Jína, Michal Hynek, E3.A  (školní rok 2013/2014)

Lego Mindstorms na Úžlabině

Naše škola má pro výuku nově k dispozici stavebnice LEGO Mindstorms. Lego Mindstorms je moderní robotická stavebnice, která umožňuje postavit různá vozítka, pohyblivé modely, jednoduché stroje nebo roboty. Obsahuje snímače, díky kterým může robot vnímat okolí a reagovat na něj, servomotory, které robotu umožňují pohyb a dále tzv. inteligentní kostku, která realizuje vlastní řízení. Robota je možné programovat ve vlastním grafickém prostředí, v prostředí LabView, nebo pomocí některého strukturovaného textového jazyka, jako je Java nebo jazyk C.

Naši žáci využijí stavebnici například v předmětech řídicí technika a řídicí aplikace, kde se tak mohou názorným a zábavným způsobem seznámit s funkcí různých senzorů a inteligentních servomechanismů, vyzkouší si i různé způsoby řízení reálného modelu. Řídicí program sestaví v prostředí LabView, které se používá při tvorbě profesionálních aplikací z oblasti řídicí techniky nebo automatizovaného měření. Výbornou pomůckou je stavebnice také například v předmětu programování, kde mohou žáci zajímavým způsobem ověřit a využít své znalosti jazyka C při oživování robota.

Stejnou stavebnici využívá k výuce zábavnou formou například i Fakulta elektrotechnická ČVUT. Ta zároveň pořádá pro střední školy robosoutěž, které se naši žáci účastní.

VIDEO O VYUŽITÍ STAVEBNICE VE VÝUCE JE K DISPOZICI ZDE.

Petr Hellebrand (školní rok 2013/2014)

Exkurze do hvězdárny

V pondělí po jarních prázdninách jsme jeli na exkurzi do Štefánikovy hvězdárny. Cesta probíhala celkem klidně, vyjeli jsme lanovkou a kolem deváté hodiny vkročili do menší budovy. Po zaplacení si nás vzal na starost sympatický chlapík, který nás dovedl do promítací místnosti. Řekl pár slov na úvod a pustil krátký film, ve kterém nám byl objasněn vznik vesmíru a tělesa v něm se nacházející (včetně naší sluneční soustavy). Poté nás vzal do kopule, kde pomocí dalekohledu promítal slunce na bílou desku. Chvíli mluvil o slunci a dalších planetách a pak nás vypustil do zbytku budovy, abychom si prohlédli ostatní věci.Nejvíce nejspíš zaujala deska, na které byla zobrazena všechna souhvězdí. Rozloučili jsme se a vypravili se zpět do školy vstříc dalšímu vzdělání...

Pavlína Školníková, L1.D (školní rok 2013/2014)

Lyžařský kurz 2014

Jako každý rok, tak i letos od 18. 1. do 24. 1. proběhl lyžařský kurz pro 1., 2. a 3. ročníky.  Já mám tu čest zhodnotit tuto úžasnou akci pár větami.

V neděli jsme se pomaličku začali scházet se spolužáky před školou, bylo pod mrakem a na pražské poměry celkem zima. Proběhly klasické rituály kontroly bezinfekčností, nakládání autobusu a v neposlední řadě i srdcervoucímu loučení s rodiči a školou, kterou jsme NANEŠTĚSTÍ nadcházející týden museli oželet. Po výjezdu z Prahy jsme si už v autobuse rozdělili pokoje a byli jsme poučeni, jak se mají slušně vychovaní středoškoláci chovat. Jízda trvala dvě a půl hodiny, první sníh jsme viděli až zhruba 15 minut před dosažením cílového bodu, kterým byl Penzion Kobylnice.

Ubytováni jsme byli v pokojích většinou podle tříd, takže jsme se vídali s ostatními jen při společných snídaních, večeřích nebo když jsme jeli na svah… Se stravou v penzionu jsme byli spokojení. Na snídaně v podobě švédských stolů si rozhodně nikdo nemohl stěžovat. Večeře byly chutné a jistě vařené s láskou... Co se týče sněhu a zimních radovánek byla situace spíš horší, ale pro člověka, který má zimu rád a holduje zimním sportům, to bylo dostačující.

Obecně bych lyžařský zájezd hodnotil pozitivně. Nikdo nebyl zraněn a všichni byli spokojeni. Tento zápis byl, díky mojí neschopnosti udělat si na věci čas, psán s cca měsíčním zpožděním. Tudíž bych se chtěl všem čtenářům omluvit.

Tomáš Reml, L1.D (školní rok 2013/2014)

Exkurze na fakultu biomedicínského inženýrství FBMI ČVUT Kladno

V pátek 7. února 2014 třída E2.A (zdravotníci) v dopoledních hodinách odjela autobusem z Dejvické (metro) na exkurzi na den otevřených dveří fakulty FBMI ČVUT do Kladna.

Nejprve naše studenty spolu s dalšími zájemci o prohlídku fakulty přivítal děkan s proděkanem fakulty v přednáškové aule školy. Během 2 hodin pracovníci fakulty žákům podrobně představili všechny studijní obory a činnosti této fakulty. Po prezentaci si naši žáci prošli s průvodci z řad studentů fakulty celou školu a měli tak možnost se seznámit s laboratořemi a různými dalšími školními pracovišti této fakulty. Setkali jsme se také s bývalými našimi studenty oboru lékařské přístroje, kteří nyní pracují na fakultě a studují doktorandské obory. Jiní naši bývalí studenti již tuto fakultu absolvovali a nyní pracují v různých fakultních nemocnicích i v soukromých firmách zabývajícími se lékařskou a biomedicínskou technikou.  Po 14. hodině jsme odjeli autobusem do Prahy.

Exkurze proběhla bez problémů a žákům se líbila. Měli také velmi dobrý příklad a studijní motivaci v našich úspěšných bývalých studentech, se kterými se na fakultě FBMI setkali a kteří na této fakultě působí a vyučují.

Petr Parýzek (školní rok 2013/2014)

Exkurze do IQparku

Dne 4. 3. 2014 jsme se my, třída I1.C a třídaI1.B a několik jedinců z obou lyceí vypravili do Liberce. Konkrétně do IQparku v Liberci.

Cesta autobusem byla plynulá, bez komplikací. Měli jsme hodně času, proto jsme se zastavili na benzinové pumpě. Prokřupat ztuhlá záda, udělat si „procházku“ od autobusu k pumpě, koupit sušenku, vyloučit a načerpat tekutiny, a jede se dál.

V Liberci pršelo (Liberec je nejdeštivější kraj ČR). Rychle jsme proto zamířili do IQparku. Když jsme byli v budově, museli jsme projít chodbou, ve které byly z obou stran obchody. Připomínalo to Příčnou ulici z Harryho Pottera. U kas se nacházela malá herna, která uchvátila hned několik lidí.

Dostali jsme instrukce a vydali se vstříc Libereckému IQparku. Budova byla rozdělena do 4 podlaží. Každé bylo něčím typické. V 1. podlaží nás uchvátil tunel, jenž navozoval pocit, že lávka, na které stojíte, se otáčí. Ve skutečnosti se otáčel jen prostor kolem lávky. Ve druhém podlaží bylo zajímavé prolézání trubky o průměru 50 cm. Nic pro klaustrofobika. Ve 3. podlaží nás uchvátilo zelené plátno (v tomto případě modré). Mohli jste si hrát na rosničku hlásicí počasí (od nás se tam ale moc lidé nehrnuli). Ve 4. podlaží a zároveň posledním nás pobavila fakírská postel. Co vyvolalo větší rozruch, byla termální kamera, která ukazovala teplotu vašeho těla na daných místech. Hoši nastavovali všechny své údy na kameru a pozorovali teplotu.

Celkově výlet hodnotím jako kladný. Dobrá nálada všech účastníků, dobře zorganizované a hlavně zajímavé místo.


Tom Kašpar, I1.C (školní rok 2013/2014)

Školení první pomoci

Dne 13. 2. 2014 jsme se s naší třídou E1.A (konkrétně 13 budoucích zdravotníků) zúčastnili kurzu 1. pomoci v areálu psychiatrické léčebny v Bohnicích. Na čtyři a půl hodiny se nás ujali 2 pracovníci záchranné služby, kteří nás školili.

Pracovníci nás nejprve poučili o kontaktech na základní záchranné složky. Poté jsme si prošli, všichni bez výjimky, nacvičením resuscitace. Pracovníci nám také řekli, co by měla obsahovat lékárnička, ať už automobilová nebo domácí, také nám vysvětlili, jak s těmito věcmi zacházet a na co je použít. Dále jsme byli poučeni, co máme dělat v různých situacích (např. při nehodách, únicích plynů a požárech) a co pomáhá při poraněních, jako jsou zlomeniny, popáleniny a omrzliny. Mezi jednotlivými tématy nám na projektoru pouštěli záznamy telefonních hovorů s účastníky nehod, ale např. i amatérskou a odbornou resuscitaci.

Nakonec jsme si prohlédli vybavení starší sanitky, kterou mnozí prozkoumávali více, než je zdrávo. Celý program školení byl velice zábavný. Myslíme si, že můžeme mluvit za celou třídu, když řekneme, že se návštěva Bohnic všem líbila. Zvláště jednomu z nás, který se dozvěděl, že ne všechno se musí řešit amputací a že pokud se musí člověk svázat, aby dostal masáž srdce, není masáž zcela nutná.

Jonáš Pojer a Štěpán Stodola, E1.A (školní rok 2013/2014)

Nové počítače v knihovně

Byla nebyla jedna střední škola a v té škole knihovna. Rozměrově sice nebyla rozlehlá, skrývala však překvapivě několik tisíc knih. To však nebylo vše! Pilní studenti v ní mohli o přestávkách a volných hodinách studovat odborné časopisy, nebo se sebevzdělávat na zdejších počítačích. Ti unavení výukou zde našli místo pro (nikoli věčný) odpočinek, v zimních dnech poskytovala knihovna útulek všem promrzlým, jimž byl povolen vstup do školy.

Jak čas utíkal, knihovna a celé její vybavení stárlo. Nejvíce to bylo znát na počítačích. Zpomalené tempo strojů nedostačovalo přáním uživatelů a nezřídka ani délkám přestávek. Studenti zvyklí na větší rychlost do knihovny přestali chodit a na klávesnice pomalu usedal prach.

Počátkem roku 2014 se však stalo něco, co málokdo čekal. Kde se vzal, tu se vzal kouzelník a přinesl s sebou pět nových a rychlých počítačů. Novinka se po škole šířila rychleji než samotná instalace strojů, což dokazuje, že myšlenka je rychlejší než světlo.

A protože pohádky mají vždy šťastný konec, i ta naše dopadla dobře. Přijďte se sami přesvědčit do školní knihovny. Otevírací doba je v tomto školním roce tři dny v týdnu (pondělí a pátek od 7:30 do 11:30 a čtvrtek od 10:00 do 14:30). Na viděnou se těší

Veronika Kucrová (školní rok 2013/2014)

P. S. Pro čtenáře máme spoustu novinek - např. první a druhou část prvního dílu George R. R. Martina Hry o trůny nebo Čtvrtou ruku od Johna Irvinga.