Již sedm let
naše škola pod záštitou organizací Junák a Člověk v tísni přispívá k
charitativní akci „Postavme školu v Africe“. Této akce jsem se účastnil i vloni, ale více méně
jako pozorovatel, protože hlavními organizátory byli studenti ze třídy I4.C.
Ovšem tento rok jsem na sebe vzal mnohem větší zodpovědnost. Musel jsem zapečetit
kasičku na městském úřadě a vyzvednout propagační materiály na centrálním
vedení Junáka.
Mezitím
se vstupní vestibul školy proměnil k nepoznání. Zdobily jej fotografie z
Etiopie a plakáty studentů oboru Technické lyceum, které měly všem připomenout,
že mít možnost chodit do školy není na celém světě samozřejmostí. Poté, co jsem
zařídil vše potřebné, jsme konečně za pomoci mých spolužáků ze třídy E2A a profesorky
Havlíkové mohli začít vybírat peníze. Ve vestibulu jsme rozvěsili trička, na
školní lavici, kterou jsme přinesli ze třídy, jsme položili propagační
materiály, odznáčky, samolepky a samozřejmě kasičku.
Vybírali
jsme ve dvojicích a během těch dvou dnů jsme se střídali. Službu jsme měli vždy
ráno od 7:00 do 8:40, kdy studenti přicházeli do školy, a odpoledne od 13 do 14
hodin, kdy odcházeli domů. Docela mě překvapilo, jak velký zájem byl o trička,
kterých jsme prodali přibližně patnáct kusů. Všiml jsem si, že během konání
sbírky si některé profesorky vzaly na sebe trička z minulých ročníků. Bylo
fajn, že se do sbírky zapojili i učitelé. Největší zájem byl ovšem o odznáčky a
samolepky, ale to bylo kvůli nízké ceně, tedy za jakýkoli příspěvek. Celkově
jsme vybrali čtyři tisíce čtyři sta šedesát dvě koruny.
Po
ukončení sbírky jsem donesl kasičku na úřad, kde byla rozpečetěna a její obsah byl
přepočítán. Peníze pak byly odeslány na účet organizace Člověk v tísni. Bohužel nevím, kam letos peníze poputují, ale z vybrané částky se dají pořídit například 1 tabule, 3
židle, 1 lavice, 10 učebnic, 10 sešitů, 4 penály, 4 propisky, 10 ořezávátek a
nějaké gumy a tužky…
Jsem
velmi rád, že jsem do toho šel, obzvlášť když vím, že jsme vybrali více peněz
než minulý rok.
Ondřej
Linha, E2.A (školní rok 2012/2013)
Skvělý nápad. U nás jsme taky podporovali africké mobilní školky a jejich realizaci. A kdysi jsme měli projekt adopce na dálku, ale "adoptivní syn" nám už vyrostl a z programu adopce vystoupil. To mě trochu štve, že s ním pak člověk už nemá žádný kontakt. Ale je to vůči němu tak fér.
OdpovědětVymazat