Den válečných veteránů

V pátek 11. 11. 2016 (což je Den válečných veteránů) se konala exkurze do VHÚ – do Vojenského historického ústavu v Praze. Jeli jsme autobusem 133 a potom jsme kousek šli pěšky.

Před námi se objevila velká šedá budova s výrazným znakem květu vlčího máku, který byl vidět z dálky. Přesně tam se uskutečnila naše společná fotografie třídy L1.E. Po pár krocích bylo vidět před budovou několik vyzbrojených vojenských aut a také byla venku ukázka vojenské výzbroje.

Po příchodu jsme si mohli odložit své věci do větší chodby a první co jsme si prohlédli, byla výstava V ulicích protektorátu. Na této výstavě byly fotografie, mapy, zbraně, oděvy a spousta dalších zajímavých věcí včetně dobového videa, které zaujalo většinu třídy.

Po skončení této expozice následovalo čekání na spolužáky a také na průvodce. Další prohlídka začala v 11 hodin. Průvodce byl rozeznatelný ode všech, jelikož měl na sobě uniformu ze sedmileté války a držel v ruce zbraň, která mu sahala téměř od země až k bradě. Na nose měl posazené velké kulaté brýle, takže jeho oči se zdály být obrovské. Provedl nás další výstavou jménem V zákopech první světové války. Výstava byla velmi dobře udělaná a nacházela se tam spousta zajímavých věcí, ale většina (jak se dalo předpokládat) byly zbraně a plynové masky. Byly tam také hezky udělané vagony, přes které se chodilo, a v každém byl nějaký obraz či dobové video. Také se nedalo přehlédnout několik obrázků připomínajících tehdejší noviny. Na konci prohlídky jsme všichni dostali k vyplnění pracovní listy, na kterých byly otázky, které se týkaly 1. světové války. Za vyplnění dostal každý nějaký dáreček (komiks, pexeso, pozzle). Ale to nebylo vše, ještě jsme si prohlédli výstavu o 2. světové válce, na níž byly hezké miniatury a několik modýlků vojenských letadel atd… Kluci si ještě na závěr složili puzzle.

Když jsme skončili, mohli jsme jít domů. Jenom jsme si nevšimli, že se tam podává guláš, takže všechny trochu zamrzelo, že nemohli ochutnat, ale jeden ze spolužáků tvrdil, že byl výborný, a tak mu všichni uvěřili. Takto skončil den ve Vojenském historickém ústavu v Praze, v němž jsme oslavili Den válečných veteránů a také jsme se zde dozvěděli, proč tento svátek vznikl a jakým způsobem se ve světě slaví.

Další fotografie si můžete prohlédnout na našem facebooku.

Natálie Mitášová, Přemysl Novák, Jan Kudrna ze třídy L1. E

Jak jsem se stal Web Rangerem

Web Rangers je celosvětový program, zabývající se problematikou komunikace na internetu a řešením vzniklých problémů. Je určený pro mládež od 14 do 16 let. Program zaštiťuje Google. Mé první setkání s Web Rangery bylo na YouTube u Jirky Krále před třemi lety. Hned ten rok jsem se přihlásil, ale program měl moc zájemců a malou kapacitu. Když jsem tento rok jen tak z legrace odeslal přihlášku, říkal jsem si, že to nemůže vyjít - a ono to vyšlo.

Vše začalo prvním setkáním všech nových Web Rangerů, workshopem, kde jsme kreativně řešili problémy a byli vedeni ke spolupráci a k vytvoření svého velkého projektu. Cílem workshopu totiž bylo připravit nás na tvorbu vlastního velkého projektu a na jeho publikaci. Někdo v rámci workshopu vytvořil prezentaci, někdo web a někdo aplikaci. Já si vybral prezentaci, ono se to zdá lehké, ale zkuste vytvořit něco na úrovni. Něco takového, aby to dávalo smysl, vy jste to ovládali a ostatní to chápali. 

Prezentaci jsem předvedl na své škole, to znamená žákům od 4. po 9. třídu. Moje prezentace měla úspěch. Celý projekt pak končil složením online testu. Závěr proběhl v pražském HUBu, ve kterém jsem se bavil se staršími Web Rangery, kteří již prošli celým procesem. Nejsilnějším zážitkem a vzpomínkou pro mě bylo předávání diplomu v pražské pobočce společnosti Google, oběd na střeše a bezvadný výhled na Prahu. Ale má cesta ještě neskončila, spíš tím teprve začíná. Smyslem Web Rangers je totiž naučit vás posouvat své cíle výše.

Zde si můžete prohlédnout ukázky z kurzů projektu Web Rangers:

https://www.seduo.cz/7-lekci-ktere-z-tebe-udelaji-mistra-internetove-bezpecnosti

Filip Linhart, I1.C

Výlet do Nymburka

Je říjnové ráno a nacházíme se před pokladnami na pražském Hlavním nádraží. Blíží se 8:00 a poslední opozdilci přichází na místo srazu. Tímto začíná náš výlet do města Nymburk, města spojeného se slavným spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Paní profesorka zjišťuje, kolik lidí je na místě a jde koupit jízdenky na vlak. Následně se přesouváme na nástupiště, kde již stojí vlak, kterým máme odjíždět. Nastupujeme do vlaku a hledáme místa v kupé, kam se usadíme. Přesně v 8:11 vyjíždí vlak z nádraží.

Asi po 40 minutách poklidné jízdy vystupujeme na nádraží v Nymburce. Počasí je typicky podzimní, ale bez deště. Hned po příjezdu se volným krokem přesouváme do místního muzea. Zde jsme pracovnicemi mile přivítáni, a usedáme v prostorách muzea. Následuje prezentace o životě a díle Bohumila Hrabala, zejména v souvislosti s městem Nymburk. Po prezentaci a krátkém dokumentárním filmu si jdeme prohlédnout malou, nicméně velmi zajímavou expozici o městě a Bohumilu Hrabalovi.

Když máme všechno prohlédnuté, opouštíme muzeum a vydáváme se s naší průvodkyní do bývalé synagogy, kde se nachází další expozice muzea, tentokrát o historii Nymburka. Další zastávkou je ukázka základů bývalé sladovny. Odtud se přesouváme směrem k nymburskému pivovaru, spjatému s Hrabalovým životem. Po příchodu k pivovaru nám paní profesorka domlouvá rychlou návštěvu areálu, za účelem prohlédnutí pamětní desky věnované panu Hrabalovi. Cestou přes vrátnici většina naší třídy obdivuje takzvané píchačky, které se v dnešní době již moc nevidí.

Tímto se náš výlet chýlí téměř ke konci. Jen cestou na vlakové nádraží, máme rozchod, za účelem rychlého oběda.

Poté se přesouváme směrem k nádraží, kde zjišťujeme, že náš vlak má asi 10 minut zpoždění. Cesta zpátky probíhá opět bez problémů a končí na Hlavní nádraží.

Luděk Kolanda, L4.D

Prvenství Úžlabiny v pražském turnaji ve stolním fotbálku

V pátek 11. listopadu se studenti naší školy zúčastnili pražského turnaje ve stolním fotbálku. Turnaj organizovala Foosballová unie ČR ve spolupráci se SŠAI Weilova. Za naší školu soutěžili dvě dvojice ze třídy E4A: Jan Dědina s Davidem Mikoldou a Adam Buk s Matějem Vasilevským.

Letošní vítězové Honza s Davidem suverénně ovládli skupinu a následným pavoukem prošli hladce až do finále. Ve finále se potkali s druhou dvojicí, která tak skončila na druhém místě. Honza si navíc odnesl sladkou tečku v podobě 1. místa ve freestylové soutěži (soutěž o nejhezčí střelu). Obě dvojice z naší školy postoupily do celostátního finále, které se bude konat v prosinci.

 

Ivana Durdilová

Návštěva datového centra

V pátek 14. října 2016 jsme se zúčastnili exkurze v největším datovém centru společnosti TTC Teleport v České republice. Datacentrum je zároveň jedno z největších ve střední a východní Evropě. Před budovou jsme se sešli se sympatickým pánem, který nás provázel po celém areálu. Dozvěděli jsme se, že společnost je nejvýznamnější český poskytovatel kolokačních služeb. V prostorách společnosti vzniká přibližně 60 % veškerého českého internetového provozu. TTC Teleport poskytuje pro zákazníky hlavně housing (kolokace), což je umístění celého serveru v technologických prostorách. Můžete si pronajmout rack, pozice pro rack nebo třeba celý sál.

Celé prostory jsou velmi zabezpečené, měli jsme možnost si prohlédnout elektronický požární systém, stabilní hasicí zařízení, přístupový systém nebo třeba kamerový systém, který dokáže snímat obličeje lidí a dále s nimi pracovat. Všude je také připravena dodávka zálohované elektrické energie a chlazení v případě potřeby. Velmi přívětivé je, že společnost se snaží ke každému zákazníkovi přistupovat individuálně. Každý zákazník si sám může zvolit jaké technologie a technologické prostředí bude v budoucnu využívat. Exkurze se mi velmi líbila, pan průvodce nám vše vysvětloval velice pěkně.

Ondřej Štěrba, I4.B