Adapťák 2014

Dne 3. 9. se vydali studenti 1. ročníku do areálu Poslův Mlýn na adaptační kurz s cílem sblížit se se svou třídou. Sraz byl ráno v 9 hodin před školou. Do areálu jsme dojeli dvěma autobusy. Následně začalo rozdělování pokojů, některé postele hned byly transportovány z jednoho do druhého.

Potom jsme šli ven, kde jsme dostali na záda papírky, podle kterých jsme se měli mlčky rozřadit do skupinek, v nichž jsme hledali, co máme společné. V tu dobu jsme však neznali jména ostatních, a tak jsme se je ten den naučili pomocí přezdívek, které jsme si vymysleli. Některým jejich přezdívka zůstala dodnes.

Mezi další aktivity patřilo přenášení „greenpeacáků od železnice“, tvoření obrazců pomocí lana a řazení se podle výšky a data narození, obojí samozřejmě beze slov. Každodenní náplní bylo také řešit úkoly, ve kterých jsme museli myslet a pracovat týmově. Například zastavení reaktoru a prolézání pavučinou.

Nejoblíbenější aktivita byla plavba na námi sestaveném voru přes místní rybník. Ačkoli jsme měli ze všech tříd nejhorší čas, stavbu i plavbu jsme si dost užili. Naopak nejméně oblíbenou aktivitou byly ovce, při kterých jsme měli zavázané oči šátkem, a naším úkolem bylo jít za bečením pastýře. Čekání se zavázanýma očima na další ovce bylo velmi nudné a nezáživné.

Ubytování nelze nic vytknout, ale stravování bylo naprostou katastrofou. Hned v den příjezdu nám byly slíbeny špagety, ze kterých se pak vyklubala čočka s klobásou. Další dny jsme sice nebyli mystifikováni, ale že by se jednalo o nějaký gastronomický zážitek, to se říct nedá. Abych však jen nekritizoval, musím podotknout, že pitný režim, který nám poskytli, byl docela dobrý a jídelna skýtala příjemné prostředí. A kofola, kterou jsme si hojně kupovali, také chutnala dobře.

Na závěr kurzu jsme vytvořili padák pro vajíčko, které mělo přežít. Některé padáky, vypadající na zemi docela kvalitně, nepřežily už cestu po žebříku na střechu, možná na ně zapůsobilo Slunce, a tudíž pád nepřežily. Naopak vskutku netradiční padáky, jako třeba „oštěp“ L1.D, se ukázaly pro vejce dosti bytelnými. Ještě jsme zorganizovali feedback u ohniště a pak jsme se vydali na Prahu, čímž skončil náš třídenní pobyt. Ukázalo se, že budeme prima parta.

Více fotografií ve fotogalerii zde.

Matěj Šmíd, I1.C (školní rok 2014/2015)